Jiří Lábus a Ota Jirák přes 40 let namlouvají plyšové postavy Jů a Hele v nedělním televizním Studiu Kamarád. Jů je ten zelený a mluví vyšším hlasem v podání Jiřího Lábuse: „Výhoda je, že takovým hlasem můžu mluvit i po ránu, nemusím se na to nijak připravovat.“ Medové Hele promlouvá hlasem Oty Jiráka. „Jak jsem poprvé viděl toho panáka, tak jsem roztáhl hubu a už mi to zůstalo,“ směje se herec.

Litoměřice 19:29 17. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Kdyby nám někdo řekl, že to budeme dělat tak dlouho, tak bychom asi pukli smíchy,“ myslí si Jirák.

„To je pravda. Jůheláci jsou už několikrát vyměněný, protože ten plyš by to nevydržel, kdežto my jsme původní,“ směje se Jiří Lábus.

Mnohokrát prý zažili situaci, že si lidé myslí, že jsou přímo v kůži postaviček. „My jenom čteme text, jsme takoví dabéři. Každou postavu vodí tři loutkoherci, je to založené na principu černého divadla. Jeden mluví, druhý dělá ruce, třetí nohy,“ vysvětluje Lábus a dodává: „Když je na scéně Jů, Hele a Muf, tak je tam narváno.“

Lábus s Jirákem sedí při natáčení u monitoru. „Reagujeme na to, co dělají loutky. A naopak, jak už jsme sehraní, tak když nabíháme na vtip, tak oni nám to umožní a dohrají to,“ popisuje Jirák a Lábus dodává, že jednou namlouval sám obě loutky.

Jiří Lábus: Hrát se člověk naučí jedině v divadle. Ale mladí lidé si to rozmyslí, platy tam jsou strašně malé

Číst článek

Nejčastěji prý říkají formulaci „kamarádi, máme vás rádi“. Sami se znají už od školy, ale pracovně se sešli až ve Studiu Kamarád. „Jirka byl vysoký a hubený, já malý a tlustý,“ vzpomíná Jirák.

Jiří Lábus přiznává, že hubený sice byl, ale sport mu nikdy nešel. „Byl jsem srab, když jsem viděl bradla a trampolínu, tak jsem se strašně bál. Udělal jsem jenom hvězdu, naposledy na DAMU, pak jsem se jí stal,“ glosuje. Jirák dodává: „Jednou jsem udělal salto a skončil zády na piánu.“

Na Jiřím Lábusovi si Jirák cenní toho, jak je pořád čilý. Lábus mu poklonu vrací: „Ota je za prvé skvělý herec a za druhé úžasný kreslíř, kreslí skvělé vtipy.“

Společně dodávají, proč jim to jako plyšovým Jů a Hele vydrželo čtyři dekády: „Nejsme zlí. A máme se rádi.“

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

Patrik Rozehnal, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít