V příběhu zapomenutého Kupkova obrazu sehrála roli i sovětská okupace, říká kunsthistorik

Obraz, který půlstoletí nikdo neviděl a pravděpodobně se prodá za desítky milionů korun – přesně takový osud má dílo Františka Kupky s názvem Plochy příčné II. Celá desetiletí byl obraz českého výtvarníka v soukromém vlastnictví a teď bude hlavním tahákem aukce soukromé galerie Kodl na konci května. Výjimečnost díla i to, že se podařilo ho získat do aukce, popsal Radiožurnálu kunsthistorik Jan Skřivánek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

František Kupka: Plochy příčné II (výřez). | Zdroj: Galerie Kodl

„Není to jenom nějaká akcie nebo hodnota toho díla. Podívejte se na to výtvarné pojetí s prolínáním ploch, s barevnou i prostorovou kompozicí… To všechno z Ploch příčných II dělá skutečně jeden z esteticky nejpřitažlivějších obrazů, které naše aukce za poslední roky nabídly,“ usmívá se nad abstraktním obrazem, kde převažuje zlatá, modrá a bílá barva, kunsthistorik a kurátor Galerie Kodl Milan Dospěl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předaukční výstava obrazů českých i zahraničních umělců

Soukromá pražská galerie zatím nechce poskytovat informace o současném majiteli, ovšem částka 28 milionů je podle Milana Dospěla jako vyvolávací cena odpovídající. To v rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil i kunsthistorik a vedoucí projektu ArtPlus Jan Skřivánek.

Plochy příčné II namaloval Kupka ve 20. letech minulého století, byly v Praze v soukromém vlastnictví od roku 1946, naposledy se ale na výstavě objevily v roce 1968. Jak je to možné? 
Stalo se to patrně proto, že došlo k sovětské invazi v roce 1968. Kunsthistorička Ludmila Vachtová, která napsala první Kupkovu monografii a obraz Plochy příčné II znala a v té knize ho taky publikovala, odešla do exilu, provdala se do Švýcarska. Právě s ní se trošku ztratilo povědomí o tomhle konkrétním obrazu. A spojitost to má i s rodinou původního vlastníka. Kupkův přítel, který ten obraz od malíře dostal darem, zemřel. Jeho potomci neměli zájem se dílem chlubit a nijak na ně neupozorňovali. Postupně se tedy to povědomí opravdu vytratilo.

Jak často se vlastně ještě může stát, že bude nějaký „Kupka“ v aukci? 
Hlavně Kupkova abstraktní díla jsou opravdovou vzácností. Každý rok se objeví tak jeden, dva obrazy. Letos se jeden malý obraz prodal ve Francii za opravdu hezkou částku. Tahle aukce je ale výjimečná. K obrazu totiž existuje ještě „protějškové dílo“ s názvem Plochy příčné I. To je v majetku pražské Národní galerie a bylo vystaveno na velké podzimní retrospektivě ve Valdštejnské jízdárně. Zajímavé je, že se samozřejmě vědělo o sbírce Jindřicha Waldese. Ale o tom, že je nějaký abstraktní olej historicky v soukromé sbírce v Praze a že se tam dostal už za malířova života, to se opravdu nevědělo.

Prohlédněte si i některé další obrazy, které se budou dražit v aukci 26. května: 

Vyvolávací cena bude 28 milionů korun bez provize. Odhadovaná částka, za kterou se Kupka nejspíš prodá, šplhá k dvojnásobku. Je to ve světovém kontextu odpovídající částka? 
Myslím si, že ano. Odhad je 40 až 60 milionů korun. Za víc než 40 milionů už bylo vydraženo osm Kupkových obrazů a jeho mezinárodní aukční rekord je 65 milionů, současný odhad Ploch příčných II je podle mne realistický.

V čem je kromě toho zapomnění obraz unikátní? 
Když se na ten obraz podíváte, zjistíte, že je opravdu působivý, už jen díky barevné kombinaci zlatavé a modrofialové bary. Kupka namaloval snad tři stovky abstraktních obrazů a dá se říct, že každý jednotlivý obraz je fascinující. Tady by to platilo nejspíš i bez vazby na zmiňované Plochy příčné I, které jsou ve sbírce Národní galerie. Ten pendant má vlastně stejné rozměry, je tam motiv diagonálně postavených plánů – pro Kupku naprosto typický. Zabýval se jím od roku 1913 až do 50. let minulého století, najdeme ho v různých variacích na spoustě obrazů. Pokud tedy někdo chce velice typického Kupku a má na to prostředky, je tahle aukce ideální.

Je podle vás pravděpodobné, že do aukce vstoupí i stát? Neměla by o takové dílo stát třeba právě Národní galerie? 
To bych neočekával a vlastně bych byl i svým způsobem proti. Český stát Kupkovo dílo z před a po první světové válce má zastoupeno v Národní galerii a dalších institucích velmi dobře. Chybí ale jiná část jeho tvorby a na tu by se měla Národní galerie zaměřit. Konkrétně je to Kupkova tvorba po druhé světové válce, abychom měli aspoň nějaké ukázky ze 40. a 50. let minulého století.  

Díla českých umělců se občas draží opravdu za desítky milionů korun - málokdy je to ale de facto neznámý obraz. Stalo se už něco podobného s nějakým podobným českým dílem? 
Stává se to. Kupka je pořád autorem, u kterého se objevují nové a nové obrazy. Loni se v Londýně vydražila dvě díla v řádech desítek milionů korun. Ten levnější z nich třeba vůbec nebyl podchycen v literatuře. To se ostatně stává i u dalších malířů, že se o nějakém obraze vůbec neví, kdysi se třeba někde objevil a pak na něj všichni zapomněli, literatura o něm neexistuje a pak vstoupí do aukce jako neznámé dílo. Nedávno se na aukci na Floridě objevil obraz Mikuláše Medka, který se nakonec prodal za 24 milionů korun.

Kateřina Svátková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme