Výstava o mírovské věznici ukáže Kajínkovo lano nebo tetovací zařízení

Život za branami věznice na Mírově v posledních 150 letech přibližuje výstava v muzeu v Zábřehu na Šumpersku. Můžete si prohlédnout, jak se v průběhu let měnilo oblečení odsouzených i dozorců, vystavené jsou i zámky od cel nebo zabavené nepovolené věci vězňů. Uložené jsou ve vitrínách a doplňují je písemné dokumenty.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výstava nazvaná „Mírov-pohled za mříže" potrvá v zábřežském muzeu do 4. dubna.

Výstava nazvaná „Mírov-pohled za mříže" potrvá v zábřežském muzeu do 4. dubna. | Zdroj: ČTK

„Ta první místnost je k tomu, aby se návštěvníci seznámili s historií mírovského hradu. Je to vlastně od počátku, kdy tu ještě byl hrad olomouckého arcibiskupství. A když návštěvník pomalu celý sál obejde, dostane se až do současnosti,“ říká na úvod správce muzea Karel Jedonek.

Ve vitrínách jsou schované různé předměty a celou výstavu doplňují dokumenty na panelech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na výstavě natáčela redaktorka Zdeňka Jílková.

„Tady ta první vitrína je z roku 1858 až 1918, je tu vystavena vězeňská halena a potom jsou tady věci, které se buďto u nich našli, jako třeba karty, to jsou zakázané a nepovolené předměty nebo hrací kostky, dokonce se našla i břitva. Ve spodní části je ukázka tehdejších zámků cel,“ popisuje předměty Jedonek.

„Na prvním panelu je známá osobnost - řádová sestra boromejka, která v letech 1859 až 1876 jako pravděpodobně jediná žena spravovala tehdejší mírovskou věznici,“ prozrazuje správce.

I období nacistické okupace bylo pro mírovskou věznici zvláštním obdobím. „Tak gestapo tam mělo věznici, byli tam vězněni lidé, kteří byli říši nepohodlní,“ dodává Jedonek.

Lano, pomocí kterého z věznice uprchl Jiří Kajínek. | Foto: ČTK

Na výstavě budou k vidění jídelní misky, lžíce i hrnek vězně.

„Zajímavým artefaktem možná bude nepovolená výroba tetovacího zařízení i s šablonami. Aby mohli pohánět tetovací strojek, nechali si nějakým způsobem doručit baterie a potom ty své spoluvězně některý z nich tetoval," vysvětluje Jedonek.

Návštěvníci si mohou prohlédnout i lano Jiřího Kajínka. „Je to zbytek prostěradla, kdy se vlastně z třetího patra dostal dolů a nakonec na svobodu. To si správa věznice schovala. Je to takový největší tahák výstavy,“ je přesvědčen správce.

Výstava také prezentuje dřevovýrobu v mírovské věznic. V galerii jsou k vidění i obrazy nebo dřevěné hračky zhotovené odsouzenými. Výstava nazvaná 'Mírov - pohled za mříže' potrvá v prostorách zábřežského muzea do 4. dubna.

Zdeňka Jílková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme