Lidé podepisují petici, která chce zachránit populaci kamzíka horského v Jeseníkách
25 tisíc lidí podepsalo petici, která volá po záchraně populace kamzíka horského v Jeseníkách. Ještě v osmdesátých letech tam žilo kolem tisíce zvířat. Teď se jejich počet pohybuje od 150 do 200 kusů. Kamzík jako nepůvodní druh je trnem v oku ochranářů přírody. V nejcennějších lokalitách Jeseníků spásá prý totiž vzácné rostliny, ke kterým se žádná jiná zvěř nedostane.
Kamzík horský se v Jeseníkách běžně odstřeluje, ale jeho úplné odstranění se neplánuje.
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař ale už dříve Radiožurnálu řekl, že kamzík není původní druh, byl vysazen před sto lety a že jsou v této lokalitě druhy, které je potřeba povinně chránit. „Jsou to endemitické rostliny, které tomu kamzíku kupodivu chutnají. Takže laicky bych řekl, že se ten kamzík musí buď vystřílet nebo pochytat a odvézt jinam.“
To, co řekl Tomáš Tesař souviselo podle vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jana Halfara s vyhlášením národního parku, nikoliv se stávající situací:
„Pokud bude národní park, pak bude existovat dokument, který se bude jmenuje Plán péče o národní park a ten připravuje Ministerstvo životního prostředí. Záleželo by na tom, jak se k tomu dokument postaví.“
Legislativa národních parků podle předsedy občanského sdružení Jesenický kamzík Zdeňka Pavlíčka jednoznačně říká, že nepůvodní druhy nesmí být ze zákona v národních parcích:
„Závazný dokument, kterým se řídí Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky má svůj plán péče, ve kterém je mimo jiné věta, že s kamzíky se v dlouhodobém horizontu nepočítá.“
V plánu péče Správy CHKO Jeseníky, který platí od roku 2003 po dobu deseti let je podle Jana Halfara zmínka o nějaké dlouhodobé vizi, která přesahuje plán péče na desítky let. „Je tam zmínka, že je možné, aby populace kamzíka zůstala v případě, že tento druh nebude způsobovat nějaké významnější škody a je tam uvedený počet 200 kusů, což je mimochodem současný stav.“
Předci chtěli obohatit krásu jesenické přírody
Předci chtěli podle Zdeňka Pavlíčka kamzíky obohatit krásu jesenické přírody: „Stálo je to spoustu péče. Argument, že si ho tam vysadili myslivci, aby měli co střílet, je lichý už jen proto, že do 60. let se kamzík vůbec nesměl střílet. Já si myslím, že bychom měli ctít jakousi biodiverzitu, protože kamzík tam dneska zastupuje jiné složky, které tam byly - ovce nebo různé další články, které jsou součástí jesenické přírody.“
Škody se díky poklesu počtu kamzíků snížily za několik posledních desítek let. „Škody jsou lokalizovány do nejcennějších území jako je Velká a Malá kotlina a na ostatním území jsou škody v podstatě obdobné jako škody jinou zvěří – jelení a srnčí,“ říká Halfar.
Na přelomu 80. a 90. let bylo kamzíků v Jeseníkách kolem tisíce. „Naším cílem je, aby v Jeseníkách mohlo žít 400 až 500 kusů. Ze stoleté empírie je vyzkoušeno, že právě tolik kusů jesenická příroda zvládá,“ říká Zdeněk Pavlíček.
