Naučné stezky u středočeských Lán ukazují, jak se v 18. století těžilo uhlí

V lesích kolem středočeských Lán se ukrývají pozůstatky prvních dolů na Kladensku. Jsou to jen nenápadné malé mělké jámy, okolo kterých často rostou břízy nebo je vidět černá zem, respektive uhlí. Teď v těchto místech vedou dvě naučné stezky, které na vlastní náklady vytvořil místní nadšenec a bývalý horník Karel Kestner.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Malodoly už jsou zasypané

Malodoly už jsou zasypané | Foto: Kateřina Havránková

„Po pravé straně je důl Beáta, ale dneska už je to všechno zarostlé,“ ukazuje Karel Kestner z nedalekého Nového Strašecí, pro kterého je objevování starých dolů vášeň.

Zaměřuje se na takzvané malodoly z 18. a 19. století, předchůdce velkých šachet na Kladensku. Chodí do archivů, zkoumá staré materiály, ptá se pamětníků, ale také chodí po lese a zaznačuje do map. O malodolech dnes už skoro nikdo neví.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na malodoly na Kladensku se byla podívat reportérka Kateřina Havránková

Po trase koněspřežky, kterou tu na počátku 19. století vytvořili Furstenberkové, se pan Kestner vydává do lesů kolem Lánské obory. Koněspřežka tudy vozila dřevo a uhlí až do pražských Dejvic a je prý druhá nejstarší na kontinentě.

„Stezka ukazuje naprosto zapomenutou historii těžby uhlí, protože to, co tady uvidíte, se vymyká běžné představě člověka o uhelných šachtách. Tady se prováděla těžba malodoly, místně se tomu říkalo dukly, a byla vedená naprosto primitivním způsobem. Pomocí dřevěného vrátku a dvoumužné obsluhy se vytahovalo uhlí ve kbelících nahoru,“ popisuje Kestner.

Karel Kestner o místních malodolech, které jsou hluboké šest až čtyřicet metrů, prý věděl už od malička.

„Vždycky jsem se domníval, že to někdo nějakým způsobem zpracoval. Když jsem se o to teď začal zajímat blíž, zjistil jsem, že nikdo neví, jak se šachty jmenují ani jak jsou staré. Tak jsem se po tom začal pídit,“ vypráví.

„Šachtičky musely být vždycky minimálně dvě, protože se dole musel udělat průvan, aby se nám havíři neudusili. Uprostřed byla jáma, odkud se těžilo. Nahoře byly kůly, na nich dřevěný poval, na tom byl vrátek se stříškou. Tím točili dva chlapíci a vytahovali to nahoru,“ vysvětluje Kestner.

Jámy, které po malodolech zbyly, mají napříč třeba jen dva metry, nebo naopak metrů deset. Je možné si je prohlédnout ze dvou stezek, z nichž každá je několik kilometrů dlouhá a pečlivě označená.

Stezky nešly vytvořit dokola, proto se návštěvníci buď napojí na druhou, nebo se dostanou na běžnou turistickou trasu a dojdou zpět na start. Jedna ze stezek začíná u obory ve Starých Lánech, druhá u skládky za Lány.


Zvětšit mapu

Kateřina Havránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme