Biatlonista Soukup udržel při převzetí olympijského bronzu emoce na uzdě
Myslel si, že usne únavou jako nic. Po včerejším zisku bronzové olympijské medaile ale biatlonista Jaroslav Soukup nakonec v Soči nezamhouřil oka. Stejně jako náročný závod se totiž na něm podepsalo i psychické vyčerpání.
Medaili si tak přišel slavnostně převzít s viditelnými kruhy pod očima.
"Nemohl jsem usnout. A když už jsem usnul, tak jsem se probudil, protože mě bolely nohy," usmíval se při slavnostním ceremoniálu předávání medailí Jaroslav Soukup.
Předávání medailí nejlepším biatlonistům ve sprintu na 10 kilometrů sledoval reportér Michal Jurman
Ani během jeho velkolepých příprav, které v Soči zdobilo jedno představení lidové ruské hudby za druhým, nezapřel Soukup svoji ryzí duši biatlonisty. "Ani jsem to moc nevnímal. Ještě jsme koukali na závod, kde zrovna jely holky. To jsme vnímali víc," podotkl.
Pak už přišly ale možná životní okamžiky skromného rodáka z Jičína. "Ještě jsem to nevstřebal, pořád si nemůžu uvědomit, co jsem vlastně dokázal. Ale užívám si to," prozradil Soukup.
Nejen skvělý sportovec, ale i otec, manžel a tréninkový parťák, tím vším je Jaroslav Soukup
Číst článek
"Medaile mi trošku ohýbá krk, je dost těžká, přes kilo mít bude. Vidím ji vlastně poprvé," usmíval se jeden ze tří medailistů biatlonového sprintu na 10 kilometrů, které do olympijského parku přišli pozdravit tisíce fanoušků.
Krátce po dojezdu závodu Soukupa jeho úspěch rozplakal. Při předávání medailí už ale dokázal udržet pocity v patřičných mezích.
"Dalo by se říct, že už jsem trochu vystřízlivěl. Samozřejmě to bylo bez alkoholu. Volal jsem manželce a prý i dcera si to užívala. Nejvíc mě dojalo, že jsem z nich cítil radost," nabízí žebříček svých hodnot muž, jemuž olympijský úspěch musí přát každý.
