Některé domy se v Soči sesouvají. Kvůli olympijským stavbám

Lidé nad olympijským areálem v Soči žijí v nakloněných domech, které se sesouvají. A ruské úřady jejich stížnosti ignorují. Přímo v místě konání her to zjišťoval zvláštní zpravodaj ČRo Petr Vavrouška.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský voják stojí před vlajkami v olympijské vesnici před zahájením zimních olympijských her v Soči | Foto: Reuters

Ne všichni obyvatelé Soči jsou nadšení z toho, že mají ve městě olympijské hry. Nespokojení jsou zejména ti, kterým stavební práce v olympijském areálu zničily soukromé domy. Na odškodění můžou zatím zapomenout.

Paní Taťána Skibová mě vede do domu, který je dnes celý extrémně nahnutý. „Vidíte, tady bylo všechno rovné. A dnes? Žijeme na šikmé ploše," říká mi paní Taťána.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přímo v Soči natáčel zvláštní zpravodaj ČRo Petr Vavrouška

Stavební firmy vozily tajně na kopec nad její ulicí suť z olympijské stavby. Více než dva tisíce náklaďáků. Jednoho dne se celý svah utrhl.

„Mysleli jsme si, že to je zemětřesení. Celý dům se s námi sesunul o deset metrů." Paní Skibová mi ukazuje dům, který je dnes plný trhlin. V tři metry širokém obýváku je rozdíl ve výšce podlahy neuvěřitelných třicet centimetrů. Po pár minutách se mi z toho motá hlava.

„Kdybych neměl křivý dům, tak bych měl z olympiády radost. Ale ona mi zničila majetek, který jsem stavěl celý život," stěžuje si Tiran Skiba.

Nikdo se jim neomluvil

A to už vcházím do dalšího domu na ulici Bakiňská nad olympijským areálem. Dům paní Anny se propadl metr a půl hluboko. V přízemí mají pořád vodu, kterou musí čerpat. Na stěnách je černá plíseň.

„Museli jsme několik pokojů úplně uzavřít, aby do nich nelezly děti. Jsou i tak kvůli plísni pořád nemocné,“ stěžuje si.

Tito lidé jsou zoufalí. Stavební firmy, které jsou za sesuv zodpovědné, se jim ani neomluvily. Ruský stát také ne. „Šestnáct domů na naší ulici je v havarijním stavu a úředníkům je to jedno," zoufá si paní Taťána.

„Nevím, co bude dál, uvidíme, co pro nás stát udělá. Já jen čekám na pomoc," říká mi v slzách šedesátiletý Ruslan.

Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme