Svět se znepokojením sleduje napětí na Krymu. Evropská unie Rusku zatím nezruší víza

Evropská unie se neshodla na hrozbě sankcí proti Rusku. Ve hře byl zákaz dovozu zbraní či sankce proti jednotlivým ruským představitelům. Nakonec se ale EU shodla jen na hrozbě pozastavením jednání o zrušení víz pro obyvatele ruské federace. Sedm členů skupiny G8 zastavilo přípravy na summit v Soči.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K situaci na Ukrajině a pozici Ruska se vyjádřili i účastníci masopustního karnevalového průvodu v německém Düssledorfu | Foto: ČTK

Evropská unie původně na návrh Polska, Česka a pobaltských zemí zvažovala přísnější sankce proti Rusku, na tlak Německa a jižních států EU ale nakonec přijala mírnější usnesení.

EU tak prozatím jen pohrozila pozastavením jednání o zavedení bezvízového styku s ruskou federací.

Proč se nakonec ministři zahraničí shodli na mírnějším postupu vysvětlil slovenský účastník dnešních jednání Miroslav Lajčák. "Neměli bychom trestat občany ruské federace za to, co uskutečňuje jejich vedení," řekl slovenský ministr zahraničí.

Ve čtvrtek se kvůli situaci na Ukrajině mimořádně sejdou lídři zemí EU.

Německo: není jisté, jestli má Putin kontakt s realitou

Německá kancléřka Angela Merkelová se ruského prezidenta Vladimira Putina snažila přesvědčit, aby se vrátil k jednacímu stolu. Putin prý přislíbil, že přistoupí k jednáním za pomoci kontaktní skupiny pod vedením Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ruské vojenské manévry přesto obhajuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodajové Českého rozhlasu Klára Stejskalová a Jiří Hošek informují o postoji Německa, respektive Velké Británie

Kancléřka ovšem pohyb ruských jednotek na ukrajinském území považuje za naprosto nepřijatelné porušení mezinárodního práva. Podle New York Times prý hned po rozhovoru s Putinem telefonovala americkému prezidentovi Baracku Obamovi a řekla mu, že si není zcela jistá, zda je Putin v kontaktu s realitou.

V Německu panují velké obavy z dalšího vývoje na Ukrajině. Komentátoři a experti se ale vesměs shodují, že Západ nemá na Rusko žádnou páku – sankce a blokády by totiž poškodily obě strany. Strach z eskalace konfliktu se projevuje i na finančních trzích.

Paralympiáda bez britských ministrů

O míře znepokojení ve Velké Británii zase svědčí skutečnost, že premiér David Cameron dnes bude řídit zasedání Národní bezpečnostní rady státu. Žádný z ministrů se také například neobjeví na paralympiádě v Soči.

Členové londýnské vlády si ve svých výrocích opravdu neberou servítky. Hague například na BBC Radio 4 označil současnou krizi na Ukrajinš za "nejhorší krizi na evropském území v 21. století". Pro kroky Ruska prý neexistuje ospravedlnění.

Ruská armáda posiluje své pozice na Krymu. Moskva se k dění poprvé oficiálně vyjádřila

Číst článek

Rusko podle Haguea může zaplatit vysokou „diplomatickou i ekonomickou cenu“. Ministr zahraničí nicméně neupřesnil, jaké sankce Moskvě případně hrozí. Velká Británie už se každopádně stáhla z příprav summitu skupiny G8 v Rusku.

Slovensko: zpřísnění ostrahy hranice s Ukrajinou

Slovensko odsoudilo ruskou invazi na Krym. Podle premiéra Roberta Fica je to porušením mezinárodního práva.

Bratislava zpřísnila ostrahu společné, 98 kilometrů dlouhé hranice s Ukrajinou, která je součástí vnějších hranic EU. Obává se, že Ukrajina není schopna zvládnout bezpečnostní situaci na své straně.Před ruskou ambasádou v Bratislavě dnes proti okupaci Krymu demonstrovalo několik desítek lidí.

V Bratislavě lidé protestovali proti ruské invazi na Krym | Foto: Vojtěch Berger

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek varoval, že ruské síly se na Krymu nemusejí zastavit.

„My vlastně v tuto chvíli nevíme, kde skončí aktivita vojenských pohybů na Ukrajině. Otázka je, jestli vůbec skončí na Krymu a jestli ty jednotky nebudou pokračovat i dále,“ řekl Zaorálek.

Tlak Západu na Rusko nejspíš nebude příliš účinný

Rusko vojenskou intervencí na Ukrajině popírá vlastní závazek, v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994 uznalo samostatnost Ukrajiny včetně jejích hranic.

„Příliš možností Západ po ruce nemá,“ komentoval situaci na Ukrajině zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

O vojenském zásahu Západu zatím nikdo reálně neuvažuje. EU nemá jednotnou armádu, nezastupitelnou roli v této situaci hraje NATO a především USA.

Přehrát

00:00 / 00:00

Možnosti Západu vyvýjet tlak na Rusko komentoval zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák

Západ proto podle Slezáka může přistoupit spíš například k zablokování účtů některých Rusů, zastavení jednání o bezvízovém styku a zařazení viníků vojenské intervence na seznam osob, které nebudou moci vycestovat na Západ.

Rusko může také být vyloučeno z G8. „Myslím si, že nic z toho nebude mít na Rusko žádný zásadní efekt. A s tím Rusko počítá,“ dodal Slezák.

Větší vliv by mohl mít ekonomický tlak. Z Ruska by mohli odejít někteří investoři, už teď začal klesat kurz rublu vůči západním měnám.

Západ ale Rusko potřebuje. Jen s jeho pomocí se podařilo dosáhnout likvidace chemických zbraní v Sýrii. Amerika zase potřebuje Rusko jako prostředníka v jednáních o jaderném programu s Íránem.

Rusko by mohlo využít jako zbraň závislost Západu na dodávkách plynu. Paradoxně ale jeho cena kvůli krizi na Ukrajině stoupla, Rusko ale potřebuje peníze z jeho prodeje.

Ruská vojenská přítomnost na Krymu | Foto: Český rozhlas

Jiří Hošek, Klára Stejskalová, Milan Slezák, Ondřej Houska, krw, van Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme