Parlament v Simferopolu vyhlásil Krym za součást Ruska, ukrajinské vojáky považuje za okupanty
Krymský parlament dnes přijal ‚zásadní rozhodnutí‘ o členství Krymské autonomní republiky v Ruské federaci. Připojení Krymu k Rusku má okamžitou platnost, oznámil krymský vicepremiér Rustam Těmirgalijev. Ukrajinská vojska považuje za okupační, legitimní je prý jen ruská armáda. Krymské referendum o připojení k Rusku se uskuteční 16. března, tedy o dva týdny dříve, než se předpokládalo.
Ukrajinští vojáci by se podle Těmirgalijeva měli vzdát, přijmout ruské občanství a vstoupit do ruské armády. Pokud to neudělají, umožní jim krymské úřady návrat na Ukrajinu.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk před malou chvílí v Bruselu kroky krymského parlamentu odmítl. Rozhodnutí o připojení k Rusku ani vyhlášení referenda nejsou podle něj zákonné a proto vyzývá i ostatní země, aby je ignorovaly.
„Nelegitimita z toho čiší. Rozhodnutí bylo učiněno bůhví kým, jestli to vůbec je možné považovat za rozhodnutí. Protože když zemi obsadí cizí vojska, tak se nedá tak jednoznačně tvrdit, že to je projev svobodné vůle, zejména občanů, kteří by se k tomu měli vyjádřit,“ upozorňuje odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš.
Referendum, které je vyhlášené na 16. března, má údajně jen potvrdit kroky parlamentu v Simferopolu. Lidé, kteří chodí podepisovat petice za referendum, jsou ale překvapeni, jak budou otázky referenda formulované.
Posilování vojenské přítomnosti
První otázka by podle všeho měla znít: „Jste pro to, aby se Krym stal součástí Ruské federace jako její součást?“ A druhá: „Jste pro obnovení ústavy na Krymu z roku 1992?“ Všichni, včetně etnických Rusů, kteří tvoří 58 procent obyvatelstva na Krymu, totiž tvrdí, že sice touží po plné autonomii, ale že chtějí zůstat součástí Ukrajiny.
Situaci přímo na Krymu sleduje zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš. Hostem polední publicistiky byl i komentátor ČRo Libor Dvořák
Krymský poloostrov už téměř týden kontrolují ruské jednotky. Ruské výsadkové lodě dokonce podle ukrajinských zdrojů dopravily z noci na dnešek do Sevastopolu dalších 50 kusů vojenské techniky a 500 vojáků.
Příslušníci ruských ozbrojených sil střeží všechny ukrajinské základny a útvary, ve kterých zůstává téměř 20 tisíc vojáků. Jejich velitelé mluví o válce nervů, nechtějí ale vyprovokovat žádný konflikt. Dosud tak padly pouze varovné výstřely, když se ukrajinští piloti chtěli vrátit do svých stíhaček na letišti Belbek.
Ukrajinská televize vysílá vzkazy vojákům, jejichž útvary blokují ruské jednotky, zároveň je lidé vyzývají, aby se nenechali vyprovokovat.
Příslušníci ruských ozbrojených sil kontrolují celý poloostrov, od Kerčského průlivu na východě až po šíji spojující Krym s Ukrajinou, na většinu ukrajinských základen ale přímo nevstoupili.
Ukrajinská armáda tento stav označuje za hru kočky s myší i za válku nervů, někteří důstojníci dokonce tvrdí, že je Rusové vlastně chrání před krymskými radikály.
Česko souhlasí s odsouzením ruské intervence na Krymu, hospodářské sankce nepodpoří
Číst článek
Evropská unie zřejmě podpoří návrh na miliardovou pomoc Ukrajině
Číst článek
