Neoznačení vojáci na Krymu obsadili letiště. Na hranici zmizela skupina novinářů
Ukrajinská armáda potvrzuje, že přišla o další své objekty a zařízení na Krymu. Neoznačení vojáci obsadili letiště u Novofedorovky na západě Krymského poloostrova. Podle ukrajinského ministerstva obrany šlo o příslušníky ruské armády. Rusko ale nasazení svých vojsk mimo základny stále popírá.
Asi 80 vojáků obsadilo letiště a kolem ranveje vybudovalo kulometná hnízda.
Doprovázelo je asi 40 až 50 příslušníků krymské domobrany v civilním oblečení, kteří okamžitě kolem letiště vytvořili kontrolní stanoviště, oznámil na facebooku Vladislav Selezňov z mediálního centra ukrajinské armády na Krymu.
Podle jeho informací k letišti přijelo několik vojenských vozidel a ze vzduchu akci jistily vrtulníky Mi-24.
Neznámí ozbrojenci zřejmě také stojí za zmizením nebo únosem skupiny ukrajinských novinářů a aktivistů Automajdanu, kteří se pokusili projet na poloostrov z Chersonské oblasti.
Na checkpointu je zadrželi příslušníci jednotek Berkut a neznámí civilisté. Od včerejšího odpoledne s nimi není žádný kontakt.
Proruské ozbrojené síly zatím nesplnily hrozbu útoku, kterou adresovaly ukrajinské protiletecké základně na Krymu. Ukrajinské jednotky se mají vzdát základny v pobřežní Jevpatorii. Ultimátum bylo prodlouženo ze včerejších 19 do dnešních 22 hodin.
"V Jevpatorii jsem zjistil, že se kolem neděje téměř vůbec nic. Kolem základny hlídkují příslušníci místní domobrany a jednotky Berkut. Říkali, že se tu nic neděje a o žádném ultimátu nikdo neví. Vojáci v kasárnách složili přísahu věrnosti krymské vládě,“ říká přímo z Jevpatorie zvláštní zpravodaj Martin Dorazín.
„Pouze se objevily nějaké provokace – lidé sem přijeli v autě, ve kterém měli zbraně a granáty. Jinak vojáci nic neví. Domnívají se, že se někdo snaží situaci dramatizovat, eskalovat a vybudit konflikt.“
Tíživá atmosféra
Kdysi milý a pohostinný Krym s lázeňskou atmosférou se přeměnil do zlověstného ticha. „Situace je tu tíživá pro všechny. Přípravy na referendum jsou v plném běhu. Rusové počítají, že dopadne v jejich prospěch,“ říká Dorazín.
Krymská vláda odhaduje, že se k Rusku připojí do měsíce. Přála by si to tak většina ruských obyvatel. Hlavně z ekonomických důvodů. Za Ukrajiny jim životní úroveň výrazně klesla.
Ukrajina nemá na Krymu prakticky žádnou moc. „Samozřejmě tam jsou na mnoha místech útvary ukrajinské armády. Některé jsou ale obklíčené ruskými jednotkami. Ve chvíli, kdy měli přijet pozorovatelé OBSE, se prostředí základen vyčistilo, najednou zmizeli všichni včetně ruských vojsk. Další den se ale vrátili,“ říká reportér Robert Mikoláš, který se vrátil z Krymu do České republiky.
Čína zaujala postoj ke krizi na Ukrajině. Vyzývá všechny strany ke klidu
Číst článek
Proruský premiér autonomního Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že po nadcházejícím nedělním referendu si lidé budou moci ponechat i ukrajinské občanství, pokud si to budou přát. Krymským Tatarům, odmítajícím ruskou anexi, přislíbil svobodné užívání jejich jazyka, křesla ve své vládě i miliony dolarů.
Krym má zůstat podle Aksjonova dvojjazyčný, používat se bude ruština a tatarština, protože ukrajinsky na poloostrově hovoří "maximálně jedno procento obyvatel".
Referendum musí podle politického geografa Martina Riegla umožňovat ústava, případně s ním musí souhlasit centrální vláda:
„Pakliže takový proces nenastane, referendum je, i podle mezinárodního práva a národní legislativy, nelegální. Bylo by zajímavé, jestli by Rusko umožnilo referendum o sebeurčení v Čečensku.“
Krym, kde sídlí ruská černomořská flotila, byl součástí Ruska v rámci Sovětského svazu až do roku 1954.
Britský premiér Cameron vyzval Vladimira Putina, aby snížil napětí na Ukrajině
Číst článek
Zvětšit mapu
