Kotel fotbalové Slavie je hlavně dobrá společnost, říkají fanoušci
Velmi početná skupina fanoušků pražské Slavie vyrazila povzbudit fotbalisty a také nového kouče sešívaných k ligovému zápasu do Teplic. Na severu Čech jejich tým prohrál, fanoušci ale dokázali, že jsou tím nejstabilnějším článkem klubu.
„Fanoušek Slavie je sociálně zdatný, intelektem lehce nadprůměrný. Jsou to přemýšliví, milí lidé. Když si dopoledne čte Sartra a pak jede fandit Slavii, je to zvláštní,“ říká fanoušek sešívaných David Železný.
Sám je vystudovaný pedagog, na venkovní výjezdy jezdí jen svátečně, a tak měl trochu respekt z prostředí kotle hostí. Fandil v sektoru slávistických ultras, kterých do Teplic dorazilo zhruba 500.
Klubu fandí od malička za všech okolností. „Zrod byl v rodinných kořenech. Vyrůstal jsem nedaleko ve Strašnicích. Dědeček hrál za Slavii kopanou i hokej, tak mě k tomu vedl. Vazba na klub zůstává v srdci do dalších let a je těžko změnitelná,“ popisuje svůj vztah ke klubu David Železný.
Ve slávistickém kotli na výjezdu jsou inženýři, ekonomové, právníci, učitelé, lékaři, studenti, duchovní či dělníci. Skladba povolání a zájmů je velice pestrá, ale jedno celou tuto skupinu spojuje. „Údělem slávisty je trpět, takže trpíme,“ říká skalní příznivec pražské Slavie Ivo.
„Jezdím na všechny zápasy. Radost mi dělá společnost. Je nenásilná, přátelská, tolerantní i k opozici. Nikdo se nepere a nikoho nenapadá,“ těší Iva.
Fotbalisty Slavie trápí červené karty. O deseti dohrávali potřetí v řadě
Číst článek
Sešívaní jsou na různé útlaky z historie zvyklí. V éře komunistického Československa nepatřila Slavia k protežovaným klubům, po revoluci fanoušci od sparťanů dlouho slýchávali „věčně druzí".
Když se Slavii podařilo českou ligu vyhrát, vedení opojené slávou se zachovalo tak, že slávisté už nejsou ani druzí. Navzdory mnoha změnám v managementu i na trenérských postech hrají spíše o záchranu.
