Příchod ničivé sluneční bouře se zatím předpovědět nedá, říká astronom
Ničivé následky mohla mít pro lidstvo silná sluneční erupce, jejíž účinky před necelými dvěma lety těsně minuly Zemi. Tvrdí to před několika dny zveřejněná studie amerických vědců. Předpovědět podobnou událost, která by skrz poničené technologie mohla silně ovlivnit život na Zemi, vědci zatím neumějí.
„My jsme schopni pouze odhadnout, jaká je pravděpodobnost, že z dané skupiny slunečních skvrn může dojít k silné erupci,“ poznamenal Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd.
Že k události skutečně dojde, případně kdy, však podle něj vědci říct neumějí. Přitom je zřejmě jen otázkou času, kdy silná bouře zemi zasáhne.
O erupcích na Slunci mluvil ve vysílání Radiožurnálu Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd
„Třeba NASA před touto událostí vytrvale varuje již několik let, a zatím se zdá, že je neustále nevyslyšena,“ uvedl Švanda.
Ke zmíněné masivní sluneční erupci došlo 23. července 2012, kdy byly do vesmírného prostoru vymrštěny miliony tun částic ze slunečního magnetického pole.
Událost zaznamenal pozorovací vesmírný modul amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Stereo a vědci spočítali, že kdyby k erupci došlo o devět dní později, zasáhla by plnou silou Zemi.
Vědci možné dopady této erupce přirovnali k dosud největší geomagnetické bouři na planetě z roku 1859.
„Já bych připomněl, že ta událost ze září roku 1859, která je nazývána Carringtonskou podle pozorovatele, který tu erupci jako vůbec první známou erupci pozoroval, způsobila velký rozpad tehdejšího nejnovějšího výkřiku technologie, což byl telegraf. Očití svědkové říkají, že po těch telegrafních sítích sršely jiskry, mnozí telegrafní operátoři byli popáleni, způsobilo to několik požárů,“ uvedl Švanda.
Škody za desítky bilionů
Masa sluneční hmoty obvykle putuje k Zemi okolo tří dnů, v případě Carringtonské události to kvůli síle erupce bylo pouhých 18 hodin.
Událost před půldruhým stoletím zcela vyřadila z chodu telegrafní systém v celých Spojených státech. „Dnešní dopad by byl vzhledem k našim moderním technologiím hrozivý,“ uvedla jedna z autorek studie Janet Luhmannová z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Podle vědců by bouře mohla zničit elektrickou rozvodnou síť na celé Zemi či vážně poškodit družice putující kolem ní.
Ekonomové podle agentury Reuters spočítali, že dopad magnetické bouře v této intenzitě by globální ekonomiku připravil o zhruba 2,6 bilionu dolarů (přes 52 bilionů korun).
Slunce podle astronomů v současnosti prochází jedenáctiletým cyklem silné aktivity a k erupcím vymršťujícím masy částic dochází i několikrát denně, podobná intenzita je však výjimečná.
Podle Luhmannové umožňují pozorování záběrů získaných z modulu Stereo a dalších slunečních observatoří získat vědcům lepší představu o vzniku podobných erupcí.
V budoucnu by mohly poznatky přispět k tomu, aby měli lidé šanci se na účinky magnetických bouří připravit.
