Čeští poslanci odmítli násilnou anexi ukrajinského Krymu Ruskem
Poslanecká sněmovna odmítla násilnou anexi Krymu Ruskou federací. Poslanci zároveň vzali na vědomí informaci ministra zahraničí o aktuální situaci na Ukrajině. Návrh opoziční ODS podpořili i poslanci vládních stran, hnutí ANO a ČSSD.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD podpořili poslanci jeho strany takové usnesení proto, že ho považují za důležité a s návrhem ODS souhlasí.
„Poslanecká sněmovna odmítá násilnou anexi části území Ukrajiny, Krymu, ze strany Ruské federace, s tím, že tento postup je porušením mezinárodního práva,“ říká Sobotka a doplňuje:
„Současně podporuje Poslanecká sněmovna vládu České republiky v jednáních o společném postupu v rámci Evropské unie, NATO a dalších mezinárodních organizací při řešení situace na Ukrajině.“
O postojích českých politiků k situaci na Ukrajině mluvily na Radiožurnálu Miroslava Němcová, poslankyně ODS, a Kateřina Konečná, členka zahraničního výboru sněmovny za KSČM
Podle poslanců je ruská anexe Krymu porušením mezinárodního práva. „Je dobře, že se ostatní politické strany přidaly k našemu usnesení a jasně se postavily k situaci na Ukrajině," hodnotí předseda ODS Petr Fiala a dodává:
"My navrhujeme jednání o situaci na Ukrajině už od 11. února. Mezitím se události velmi posunuli dál. Je dobře, že jsme aspoň dnes dospěli k jasnému stanovisku České republiky."
Rozpočet na obranu vyšší nebude
Sněmovna naopak nepodpořila návrh, aby vláda v unii prosazovala i zavedení ekonomických sankcí, ani výzvu k navýšení českého rozpočtu na obranu.
Usnesení o odmítnutí ruského záboru Krymu a o podpoře české vlády v jednáních o společném unijním postupu vůči Rusku navrhla někdejší předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová z nyní opoziční ODS.
„Debatu jsme začali už začátkem února v době, kdy na Majdanu vzplály bitvy a já jsem svým návrhem na zařazení projednávání tohoto bodu chtěla přimět český parlament k tomu, aby podobně jako polský Sejm dal svým stanoviskem nějaký mandát vládě,“ vysvětluje Němcová.
Pro hlasovalo 121 poslanců z koaličních ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL i z opozičních TOP 09 a ODS. Z přítomných 179 poslanců bylo proti 16 komunistů a jeden člen klubu Úsvit.
„Předložili jsme vlastní návrh usnesení, kde jsme se snažili daleko více akcentovat současnou situaci, která dnes na Ukrajině je, i to, jak by se k ní měla česká vláda postavit. My dlouhodobě tvrdíme, že bychom se měli spíše než k vojenské alianci NATO v této věci směřovat k OSN a mezinárodnímu právu v jejím pojetí,“ říká poslankyně KSČM Kateřina Konečná.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podotkl, že základní usnesení dosáhlo více než ústavní třípětinové většiny.
Za anexi Krymu Rusko čelí ostré kritice Západu. Tento autonomní ukrajinský poloostrov se v uplynulém týdnu z pohledu Moskvy a krymských představitelů stal součástí Ruské federace. Moskva tvrdí, že jednala podle vůle krymských obyvatel, kteří se ve sporném referendu vyslovili pro připojení k Rusku.
„Mou ambicí bylo pojmenovat to, co se stalo. Tedy anexe části Ukrajiny, zabrání a okupace Krymu a odtržení této části od suverénního státu, tedy porušení všech mezinárodních dohod. To může být velmi nebezpečný precedens. Když se to mohlo stát v tak těsné blízkosti České republiky, může se to stát ještě blíž,“ tvrdí Miroslava Němcová.
Podle ní je třeba připravovat se i na možné zavedení dalších sankcí, i kdyby měly některé západní státy poškodit. Se sankcemi naopak nesouhlasí KSČM.
„My bychom rádi, aby česká vláda v souvislosti se situací na Ukrajině prosazovala mírová diplomatická řešení. Musíme se k nim vrátit. Sankce nic neřeší. Budou mít tvrdý dopad na obyvatele, nikdy nepostihnou politiky,“ je přesvědčena Kateřina Konečná.
