Včelařství má na Vysočině silnou základnu. I díky dětským kroužkům

Na Vysočině stoupá počet včelařů. Například v Havlíčkově Brodě přibylo vloni jedenáct nových členů a v regionu tak včelaří téměř dvě stě padesát lidí. Posily přišly také do Jihlavy a Nového Města na Moravě.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Délka sosáku včely se pohybuje od 5,9 do 6,9 mm a podle toho mohou různé včely využívat i různé zdroje nektaru.

Délka sosáku včely se pohybuje od 5,9 do 6,9 mm a podle toho mohou různé včely využívat i různé zdroje nektaru. | Foto: Hana a Vladimír Motyčkovi

Nárůst připisuje předseda novoměstské organizace Jiří Zavřel tradičním výstavám a práci s mládeží:

„Radost z toho mám, protože nás doopravdy přibývá. V současné době máme 158 členů. Část se rekrutuje z kroužků mládeže a pak jsou tam dospělí, kteří si pořídí vybavení a do včelařiny se pustí.“

Přehrát

00:00 / 00:00

S mladými včelaři v Bobrové si povídala reportérka Hana Mikulincová Mikulincová

Od státu dostávají včelaři průměrně 130 korun na včelstvo. Podporuje je také Kraj Vysočina. Letos mezi organizace rozdělí 420 tisíc korun.

Na Jihlavsku se vloni pustilo do včelaření osm nových lidí. V Havlíčkově Brodě nahradili odcházející včelaře z té nejstarší generace noví nástupci, mají dokonce jedenáct nových členů.

Dlouhou tradici mají třeba včelaři v Humpolci, kde jich je 140. Také z Třebíčska hlásí, že tam včelaři nevymřou.

Nástupci rostou i v Bobrové

Zatoulaný roj včel zapůsobil na děti v Bobrové natolik, že společně s několika dospělými založili tradici včelařského kroužku v Bobrové na Žďársku. Funguje už sedmým rokem a členové přibývají. Děti se v něm řídí heslem: „Kdo se včelami bzučí, trpělivosti se učí."

Jsou to školáci ve věku od první do deváté třídy. Lásku ke včelám v nich probudila Ivana Řezníčková. Všechno začalo před sedmi lety, když k nim zabloudil roj včel.

Včely na česně | Foto: GNU General Public License, verze 1.2, Björn Appel

„Přiletěl k paní učitelce, co vedla přírodovědný kroužek. Tak mi volala, že by je chtěla zachránit. Včely jsme sundali, usadili do bedničky a kroužek jsme založili právě díky tomu chycenému roji,“ vypráví Ivana Řezníčková.

„Já jsem začal včelařit, protože mi dal strejda jeden úl, pak jsme se s taťkou do toho pustili, teď máme tři včelstva. Pro mě je největší odměnou stáčení medu,“ říká Jirka.

Za vysokou kvalitu už získali mladí včelaři také ocenění Zlatý med. Na zahradě si postavili domeček, který si sami natřeli, a zatím mají pět včelstev. Dvě však nepřežila zimu. Chov ale hodlají rozšířit, prozrazuje Ivana Řezníčková:

„Jakmile bude ten domeček dokončený, tak se každý budeme starat o svůj úl, svůj roj.

Mladí včelaři se tady navzájem oslovují příteli a přítelkyně. Scházejí se každý pátek. V květnu si procvičí znalosti v tradiční soutěži Zlatá včela a začne jim práce kolem úlů.


Zvětšit mapu

Hana Mikulincová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme