V Ploštině si připomněli hrůzy války. Nacisté na jejím konci zmasakrovali 24 lidí
Válečné hrůzy, během kterých nacisté zmasakrovali pasekáře za přechovávání a podporu partyzánů, si dnes připomněli lidé v Ploštině na Valašsku. Asi dvě stovky hostů uctily památku lidí, kteří položili život před 68 lety kvůli nacistickému šílenství na sklonku války.
19. dubna 1945 sem vtrhlo gestapo společně s udavači od Vizovic, aby zatkli místní partyzány. Ti už ale stačili utéct do lesů pod Klášťovem. V osadě zůstali jen nic netušící pasekáři.
Nacisté začali prohledávat domky, rabovat a mučit místní osadníky, aby z nich vytloukli informace o tom, kde se partyzáni skrývají. Do některých začali střílet, některé zahnali do domů a zaživa upálili. Smrt tu našlo 23 mužů a jedna žena. Mezi přeživšími je dnes už 85letá Božena Húšťová. Tehdy jí bylo 16 let.
„Moje nevlastní matka byla osm dní po porodu. Viděla jsem, jak jí vlečou, celá byla od krve. Malé chlapečka jsem neviděla. Tak jsem vletěla do baráku a tam už ho jeden muž v civilu nesl. Tak jsem ho chtěla poprosit, aby mi ho dal. V tu ránu jsem ležela na zemi,“ líčí Húšťová.
Vzpomínky se stávají ještě méně únosnější, když sleduje aktuální dění na Ukrajině. „Jak vidím ty tanky, tak to vidím zase tady. Tady bylo čtyři sta Němců a padesát psovodů. Ale partyzánů bylo jenom kolem třiceti,“ upřesňuje Húšťová.
Mezi hosty byli i zástupci armády. Záložník Jan Kostelný o nutnosti pořádat podobné připomínky válečných hrůz nepochybuje.
„Novodobé dějiny na školách chybí a když jim řeknete Osvětim, Terezín, tak středoškolák nevím, o čem se mluví. To je smutné. Zapomeneme na minulost a zvrhne se to v něco, co nechceme,“ říká Kostelný.
Drnovice, pod které Ploština spadá, se zatím snaží o důstojnou podobu památníku, který v roce 2008 prošel rekonstrukcí. Obnovit by chtěly také celý areál včetně okolí kaple, amfiteátru i muzea.
Zvětšit mapu
