Finové jsou se členstvím v EU spokojeni, vadí jim Řecko a Romové z východu

Finsko vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1995. Obyvatelé této severské země s 5,5 milionu obyvatel vnímají unii jako bezpečný přístav, protože ale sousedí s Ruskem, snaží se o maximálně pragmatický přístup k Moskvě. Podle Indexu lidského rozvoje se Finsko řadí k nejlépe hodnoceným státům světa - je na 16. místě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finsko, Helsinky, pravoslavný kostel | Foto: Petr Veber

„Naštvaní ptáci“ z Finska - Angry Birds - nepřestávají nalétávat na Evropu a dodnes se zahnízdili v milionech domácností nejen v zemích osmadvacítky.

Fenomenální úspěch finské společnosti a její mobilní hry na straně jedné a naopak propad mobilního giganta Nokie na straně druhé tak trochu připomínají i euronálady Finů. Jednou jsou nahoře, jednou dole, nikdy ovšem tyto výkyvy neklesnou pod šedesátiprocentní podporu unie.

„Evropská unie je nadále založena na společných hodnotách a pravidlech všech zemí, která jsou jednotlivými členy také plně respektována. Stejně tak plně podporuji bankovní unii,“ prohlásil v Evropském parlamentu finský premiér Katainen a mluvil tak za jasnou většinu z 5,5 milionu obyvatel země tisíců jezer.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Finsku natáčel o vztahu této severské země k Evropské unii Robert Mikoláš

Finové jsou tak už po dvě desetiletí hrdými členy Evropské unie. Osmadvacítku vnímají jako silné uskupení, ve kterém se cítí bezpečněji i ekonomicky. Navíc i nadále čerpají finance z bruselských fondů, zejména na turistické projekty v Laponsku na severu země, kde se v městě Rovaniemi nachází vůbec největší finské lákadlo pro návštěvníky z celého světa.

„Je dobře známo, že Rovaniemi je oficiálním domovem Santy Clause, a to už mnoho let, i když chráněnou značkou je až od roku 2011. Navštívit ho však můžete nejen o Vánocích, ale po celý rok,“ říká mi Jaako Finne, který záhy pustí i propagační video.

V něm skřítkové vítají hlavně zahraniční turisty, aby přijeli do oblastí za polárním kruhem. V Laponsku je ovšem hustota zalidnění velmi nízká, na kilometr čtvereční připadají ani ne dva lidé. Proto je nutné investovat do méně rozvinutých oblastí.

Stojíme na kraji lesa, okolo nás se rozkládá bílé království | Foto: Robert Mikoláš

„Jedním z projektů, na kterém pracujeme už druhý rok, je výstavba tratí pro horská kola. Vše vyjde na 85 tisíc eur, z toho Brusel nám poskytne 75 procent z této částky,“ prozrazuje Jaako Finne. Pro zvýšení popularity a atraktivity je ale prý zapotřebí i takzvaný image marketing.

„Je to velmi úspěšné a Laponsko na tom spolupracuje se sousedním regionem. Náš tříletý rozpočet činí 5,7 milionů eur a celý projekt spočívá v tom, že naše regiony propagujeme na internetu a na sociálních médiích,“ vysvětluje Luiro Satu z radnice v Rovaniemi a pokračuje:

„Na iPhone si můžete stáhnout aplikaci, díky které pak můžete sledovat severní polární záři bez ohledu na to, kde se zrovna nacházíte. A jde to i na tablety a další chytré telefony.“

Vše o volbách do Evropského parlamentu najdete zde

Číst článek

Jak ale dodává, rozvoj turismu v panenské přírodě pochopitelně nese i mnohá rizika, navíc na daleký Sever musí návštěvníci přiletět, což prý není nejšetrnější k životnímu prostředí, právě proto ale evropské peníze využívají na zajištění co nejekologičtějších provozů.

„Například všechny turistické resorty jsou budovány jako pěší zóny, na místě probíhá i likvidace odpadků a využíváme na jejich provoz elektřinu z větrných nebo geotermálních elektráren,“ dodává Luiro Satu.

Nadšení opadá

Celkem pak na projekty v Laponsku dostanou z Bruselu dotace ve výši 57 milionů eur a Finové se je snaží využít do posledního centu. Přesto jsou Finové s něčím v Evropské unii nespokojení. V 90. letech nadšeně vstupovali do Unie s heslem „Zpět do Evropy“, dnes jim však vadí hlavně Řecko a jeho přístup k finančním potížím.

Jak říkají, eura mizí na řeckých ostrovech jako v černých dírách. Neskrývají ani negativní postoj vůči migraci Romů z Bulharska a Rumunska, čehož využívá strana Praví Finové a získává tím politické body. Současná zhruba 70procentní podpora členství v EU je ale zeměmi osmadvacítky vnímána velmi pozitivně.

Vrcholné instituce EU a jejich kompetence | Foto: Český rozhlas

Robert Mikoláš, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme