Finové jsou se členstvím v EU spokojeni, vadí jim Řecko a Romové z východu
Finsko vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1995. Obyvatelé této severské země s 5,5 milionu obyvatel vnímají unii jako bezpečný přístav, protože ale sousedí s Ruskem, snaží se o maximálně pragmatický přístup k Moskvě. Podle Indexu lidského rozvoje se Finsko řadí k nejlépe hodnoceným státům světa - je na 16. místě.
„Naštvaní ptáci“ z Finska - Angry Birds - nepřestávají nalétávat na Evropu a dodnes se zahnízdili v milionech domácností nejen v zemích osmadvacítky.
Fenomenální úspěch finské společnosti a její mobilní hry na straně jedné a naopak propad mobilního giganta Nokie na straně druhé tak trochu připomínají i euronálady Finů. Jednou jsou nahoře, jednou dole, nikdy ovšem tyto výkyvy neklesnou pod šedesátiprocentní podporu unie.
„Evropská unie je nadále založena na společných hodnotách a pravidlech všech zemí, která jsou jednotlivými členy také plně respektována. Stejně tak plně podporuji bankovní unii,“ prohlásil v Evropském parlamentu finský premiér Katainen a mluvil tak za jasnou většinu z 5,5 milionu obyvatel země tisíců jezer.
Finové jsou tak už po dvě desetiletí hrdými členy Evropské unie. Osmadvacítku vnímají jako silné uskupení, ve kterém se cítí bezpečněji i ekonomicky. Navíc i nadále čerpají finance z bruselských fondů, zejména na turistické projekty v Laponsku na severu země, kde se v městě Rovaniemi nachází vůbec největší finské lákadlo pro návštěvníky z celého světa.
„Je dobře známo, že Rovaniemi je oficiálním domovem Santy Clause, a to už mnoho let, i když chráněnou značkou je až od roku 2011. Navštívit ho však můžete nejen o Vánocích, ale po celý rok,“ říká mi Jaako Finne, který záhy pustí i propagační video.
V něm skřítkové vítají hlavně zahraniční turisty, aby přijeli do oblastí za polárním kruhem. V Laponsku je ovšem hustota zalidnění velmi nízká, na kilometr čtvereční připadají ani ne dva lidé. Proto je nutné investovat do méně rozvinutých oblastí.
„Jedním z projektů, na kterém pracujeme už druhý rok, je výstavba tratí pro horská kola. Vše vyjde na 85 tisíc eur, z toho Brusel nám poskytne 75 procent z této částky,“ prozrazuje Jaako Finne. Pro zvýšení popularity a atraktivity je ale prý zapotřebí i takzvaný image marketing.
„Je to velmi úspěšné a Laponsko na tom spolupracuje se sousedním regionem. Náš tříletý rozpočet činí 5,7 milionů eur a celý projekt spočívá v tom, že naše regiony propagujeme na internetu a na sociálních médiích,“ vysvětluje Luiro Satu z radnice v Rovaniemi a pokračuje:
„Na iPhone si můžete stáhnout aplikaci, díky které pak můžete sledovat severní polární záři bez ohledu na to, kde se zrovna nacházíte. A jde to i na tablety a další chytré telefony.“
Vše o volbách do Evropského parlamentu najdete zde
Číst článek
Jak ale dodává, rozvoj turismu v panenské přírodě pochopitelně nese i mnohá rizika, navíc na daleký Sever musí návštěvníci přiletět, což prý není nejšetrnější k životnímu prostředí, právě proto ale evropské peníze využívají na zajištění co nejekologičtějších provozů.
„Například všechny turistické resorty jsou budovány jako pěší zóny, na místě probíhá i likvidace odpadků a využíváme na jejich provoz elektřinu z větrných nebo geotermálních elektráren,“ dodává Luiro Satu.
Nadšení opadá
Celkem pak na projekty v Laponsku dostanou z Bruselu dotace ve výši 57 milionů eur a Finové se je snaží využít do posledního centu. Přesto jsou Finové s něčím v Evropské unii nespokojení. V 90. letech nadšeně vstupovali do Unie s heslem „Zpět do Evropy“, dnes jim však vadí hlavně Řecko a jeho přístup k finančním potížím.
Jak říkají, eura mizí na řeckých ostrovech jako v černých dírách. Neskrývají ani negativní postoj vůči migraci Romů z Bulharska a Rumunska, čehož využívá strana Praví Finové a získává tím politické body. Současná zhruba 70procentní podpora členství v EU je ale zeměmi osmadvacítky vnímána velmi pozitivně.
