Na 500 metrů mám větší šanci na medaili, věří kanoista Martin Fuksa
Nejlepší český kanoista Martin Fuksa se připravuje na mistrovství světa a zároveň na maturitní zkoušku. O tom, co je horší, nemusel dlouho přemýšlet.
„Horší bude asi mistrovství světa,“ tvrdí jedenadvacetiletý Martin Fuksa, který právě startuje v závodě Světového poháru v Račicích.
„Než jsem sem přijel, tak jsem se dozvěděl, že jsem udělal písemnou část, takže už mi zbývá jenom ústní. Ale z maturity se vůbec nestresuju, když to nedám, tak to v září zopakuju. To není žádný problém,“ říká Fuksa.
Ve finále jsem chtěl bojovat o medaili, a že je bronzová, to mi rozhodně nevadí, říká Martin Fuksa
„Ale na mistrovství světa žádné opakování nemůže být, takže mistrovství světa je asi horší,“ dodává český kanoista.
Maturita má ovšem tu výhodu, že se dá zvládnout i s bolavým kolenem, zatímco pro kanoistu může právě takováto újma na zdraví znamenat několikaměsíční nucenou přestávku. Což se přihodilo v loňském roce.
„To už je taky v pořádku, doufám, že to vydrží až do konce sezony.“ S uzdraveným kolenem absolvoval včera český závodník první ostrou prověrku v této sezóně a na kilometrové trati si dopádloval pro bronzovou medaili.
„Před rozjížďkou jsem byl hodně nervózní, protože jsem nevěděl, jak na tom budu. Naštěstí jsem vyhrál a trošku se uklidnil. Ve finále jsem chtěl bojovat o medaili a to, že je bronzová, to mi rozhodně nevadí. Hlavně že mám medaili.“
Deblkanoisté Radoň s Dvořákem získali ve SP v Račicích stříbro, Fuksa bronz
Číst článek
Pro dnešek měl nástupce Martina Doktora na vybranou mezi dvousetmetrovou a pětisetmetrovou tratí.
„Na pětistovku mám větší šanci a rád bych před domácím publikem získal ještě medaili,“ věří si před dnešním programem mladý kanoista.
A domácímu publiku by se chtěl Martin Fuksa letos ještě připomenout. Pokud možno ale ne při plánovaných nominačních závodech.
„To mi doufám, bude odpuštěno. Ale co se týče mistrovství republiky, to bych chtěl zajet. Minulý rok jsem to nejel, takže jsem nezískal žádný titul a táta jich má sedmdesát, tak mám co dělat,“ usmíval se Martin Fuksa.
