Po 49 letech v Plzni končí Komorní divadlo. Od září ho nahradí Nové divadlo v Jízdecké ulici
Až dnes večer spadne opona Komorního divadla v Plzni, bude to úplně naposledy. Vystoupením baletní školy divadlo po 49 letech definitivně končí. Budova není v dobrém stavu a nesplňuje současné nároky. Další sezónu zahájí herci, tanečníci a zpěváci 2. září v Novém divadle v Jízdecké ulici. I když se do nových moderních prostor většinou diváci i herci těší, konec komorní scény prožívali tento týden velmi emotivně.
Muzikál Divotvorný hrnec je jedním z posledních představení. Jednu z hlavních rolí vytvořil Jiří Untermüller, kterému po 11 letech končí stálé angažmá v Plzni:
"Na Komorní divadlo mám vzpomínky mnohem starší, protože jsem tu byl v době, kdy tu moje matka Věra Untermüllerová vedla balet. Takže v roce 1965, když se Komorní divadlo otevíralo, jsem tu byl. Děsí mě představa, že bude budova s takovou pamětí demolována a všechno to přijde vniveč. Ne že bych propadal sentimentu, ale nikdy by mě nenapadlo, že budu u toho, když bude nějaké divadlo končit.“
O jednom z posledních představení Komorního divadla v Plzni natáčel redaktor Lukáš Milota
Bronislav Kotiš vytvořil v Divotvorném hrnci roli Čochtana:
„Celých 16 let jsem tu žil v angažmá, o což jsem stál. Sžijete se s tím a pak se odchází s trochu smíšenými pocity. Pro mě to hlavně znamená, že jsem si vzpomněl zvláštním způsobem na bardy, kteří tu byli na začátku, kteří to tu otvírali. Že jsem měl ještě možnost vidět pana Kutílka nebo Hajšmana. Teď jsem měl v Komorním divadle poslední představení, dál mi to neprodlouží, tak nashledanou.“
Hlediště Komorního divadla je úplně plné, obsazené jsou i přístavky. Není pochyb o tom, že se diváci přišli se svou oblíbenou scénou rozloučit.
„My jsme chodili do malého divadla, to se pak zbouralo. Otevřelo se toto, tak sem chodíme pravidelně,“ říká jedna z divaček, Marie Křížová. „Je to škoda, že se Komorní divadlo zavře. Hrozně by mě zajímalo, co tu bude nového. Ale do nového divadla se také těšíme,“ doplňuje ji Jarmila Čechová.
Marta Šleisová si ještě fotí interiér Komorního divadla: „Navštěvovala jsem divadlo pravidelně, vodila jsem sem dceru na balet. Je to pro mě srdeční záležitost.“
„Dneska si neseme poslední prospekty jen proto, že jsme tu naposledy,“ loučí se divák Josef. Celých 49 chodí do divadla Marie Kašparová: „Je mi to moc líto, že se to zavírá. Ale už to asi opravdu nebylo k tomu, abychom tu trávili hezké chvíle. Postavili nám ale nové divadlo, těším se na něj. Všichni říkají, že je to hrozné, ale mně se to líbí.“
Alena Karlíková pracuje v divadle 35 let, z toho 25 let provozuje občerstvení pro diváky i zaměstnance:
"Byly to nádherné roky. Byla jsem v Komorním divadle moc ráda. Pro mě to byl druhý domov, ne-li domov. Pro mě to znamenalo strašně moc. Prožila jsem tu celý život. Byla jsem i překvapená, jak mě mají diváci rádi. Ani jsem to netušila. Nosí mi kytky, vázičky, slony pro štěstí. Ptají se mě, jestli půjdu do nového divadla, že by mě tam rádi viděli. Já jim nemůžu nic odpovědět, protože sama nic nevím. Neznám podmínky výběrového řízení.“
I když je loučení s Komorním divadlem hodně emotivní, Plzeň je za posledních třicet let jediné město v Česku, kde zároveň vzniká úplně nové divadlo. Stěhování začne v průběhu června. Co čeká budovu Komorního divadla, jestli prodej, přestavba nebo demolice, o tom zatím vedení města nerozhodlo.
