Až 300 tisíc Čechů pracuje na 'švarcsystém'. Ten podle ministryně Marksové okrádá stát
Vláda chce jasnou definici takzvaného 'švarcsystému'. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje také vyšší počet kontrol práce načerno. K tvrdšímu postihu se připojí i ministerstvo financí. Chtějí tak zabránit údajným milionovým únikům na odvodech. Za nelegální zaměstnávání hrozí hříšníkům až milionové pokuty.
Až 300 tisíc lidí v Česku pracuje podle odhadů na takzvaný švarcsystém, tedy systém, kdy lidé pro firmu odvádí běžnou práci, ale nejsou v zaměstnaneckém vztahu.
Formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. To se nelíbí resortu práce, takovýto systém prý okrádá státní rozpočet.
„Švarcsystém je systém, který šidí stát na odvodech na sociální a zdravotní pojištění i na daních, takže to je samozřejmě to je velký problém,“ říká ministryně Michaela Marksová.
Resort práce chce proto proti němu zasáhnout. „Hovoříme o různých možnostech jak to i nastavit v zákoně, jak by se dal možná vzájemným propojením různých institucí veřejné správy švarcsystém detekovat,“ dodala ministryně.
Právě na sociálním a zdravotním pojištění přichází stát kvůli švarcystému o 40 miliard korun ročně. Vláda chce proto zakročit a požaduje víc kontrol.
Jen vloni inspektoři provedli přes 36 tisíc kontrol nelegálního zaměstnávání a udělili pokuty za víc než 150 milionů korun.
Kontroly odhalily 196 lidí pracujících na 'švarcsystém'
Podle generálního ředitele Státního úřadu inspekce práce Rudolfa Hahna odhalili švarcsystém u 196 osob.
Ředitel Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn byl hostem Ranního interview Radiožurnálu
„Trochu zjednodušeně bych řekl, že ten fenomén vzbuzuje poněkud větší zájem, než naše čísla dokládají,“ domnívá se Hahn.
Na švarcystém se primárně neumí kontrolní zaměstnanci zaměřit. „Zjišťují ho pouze v průběhu kontroly nejčastěji v oborech, které jsou k takovému typu vztahu náchylnější,“ dodává ředitel inspekce.
Jde například o pomocné dělníky, učitele jazykových škol nebo třeba i grafické pracovníky. Jenže snaha postihovat takzvaný švarcsystém komplikuje fungování malých společností, které často nemají jinou možnost, jak pracovníky zaměstnat.
Švarcsystém se označuje podle podnikatele Miroslava Švarce, který s tímto způsobem podnikání v roce 1990 začal. Počátkem 90. let patřil tento způsob zaměstnávání k velmi rozšířeným a nebyl v rozporu se zákony. Od roku 1994 byl výslovně zakázán zákonem o zaměstnanosti. Při vzniku nového zákoníku práce v roce 2006 byl tento paragraf zrušen, nicméně byl švarcsystém stále státní správou považován za jeden ze způsobů daňových úniků. Po novele zákoníku práce účinné od 1. 1. 2012 byl opět výslovně zakázán.
Milionové pokuty jsou navíc pro drobné podnikatele likvidační. Podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků a živnostníků by se mezi jednotlivými podnikateli měl dělat rozdíl.
„Pokud je firma, která má třeba 30 zaměstnanců a 29 lidí tam pracuje na živnostenský list, tak je to prostě špatně. Ale na druhou stranu jsou firmy třeba ve stavebním odvětví, které tím docela pružně najímají sezónní dělníky, a to si myslím, že je naprosto v pořádku,“ tvrdí Karel Havlíček.
Za takový prohřešek ale hrozí pokuta od 250 tisíc až do výše 10 milionů korun.
Poslanecká sněmovna ale projednává novelu zákona o zaměstnanosti, kdy řeší mimo jiné i výši dolní hranice sankce. Ta by se mohla snížit na 50 tisíc korun.
