Ústí nad Labem chce zamezit rozšiřování výroby v areálu Tonaso v Neštěmicích
Ústí nad Labem chce změnou územního plánu zabránit dalšímu rozšiřování výroby v neštěmickém areálu Tonaso. Impulsem bylo navýšení výroby s využitím jedovatého oxidu chromového. Firma Vodní sklo může v areálu vyrobit ročně místo 90 až tisíc tun výrobku Elsil. Místní úřady s tím souhlasily. Až když proti povolení protestovali obyvatelé, začali politici obracet. Vydání povolení už ale nedokázali zabránit.
„Toto integrované povolení bylo vydáno, výroba je v souladu se všemi hygienickými předpisy. Ale podle mého názoru není v souladu s územním plánem. V současnosti je to tak, že je jakýsi stop stav pro navyšování zátěží.“
Právě tento argument městského architekta Vladimíra Charváta chce neštěmická radnice použít v žádosti o přezkum povolení ministerstvem životního prostředí. Oxid chromový je bez zápachu a o to víc je podle Ivy Pauerové z petičního výboru nebezpečnější.
„Zasahuje ledviny, může vyvolat genetické poškození, může způsobit i smrt při požití necelého půl gramu. Při vdechování, při styku s kůží je toxický,“ říká.
O záměru Ústí nad Labem zabránit rozšíření výroby v areálu Tonaso informovala reportérka Gabriela Hauptvogelová
Firma Vodní sklo ale tvrdí, že výrobní proces je uzavřený, že nehrozí únik oxidu chromového do ovzduší, do vody nebo do země.
„Tomuto tvrzení moc nevěříme. My bychom chtěli být přesvědčeni alespoň na základě kontrol a ty kontroly by měly být důsledné a měly by být časté,“ míní Pauerová. Nejlepší by podle ní bylo úplné zastavení této výroby.
Firma Vodní sklo je však jen jednou z padesáti, která ve třicetihektarovém areálu sídlí. Celý areál je ale využívaný zhruba ze šedesáti procent. I proto má možné omezení podle architekta Charváta smysl.
„Tonaso od roku 1990 neudělalo nic ve smyslu, že by se snažilo oživit výrobu, využít veškeré fondy území a že by zaměstnalo víc lidí. Je tam 50 firem a je tam zaměstnáno 250 lidí, tedy v podstatě pět lidí na jednu firmu, což není žádná průmyslová výroba,“ soudí.
Vedení areálu apeluje na pracovní místa
Podle ředitele areálu Jiřího Horáčka chystaná změna územního plánu ohrožuje už dosavadní podniky i budoucí investice.
„Tato změna, kdyby se dotáhla do konce, je pro zónu a životnost zóny jako takové velmi nepříjemná. Protože je koncipována jako změna na skladovací plochy a změna na drobná řemesla,“ říká a dodává:
„Jsou tu stávající firmy, které rozvoj dělají a kterým jsme situaci vysvětlili. A máme tu jednoho nového investora, který přišel před čtvrt rokem. Jedná se tu o majetek, o pracovní místa, s tím by nemělo být hazardováno. Na prvním místě je dohoda s městem.“
Proces změny územního plánu může trvat dva až tři roky. Nikde není psáno, že návrh na omezení rozvoje v areálu Tonasa je jistý. Poslední slovo totiž budou mít zastupitelé města.
