Plzeň je lépe připravena na výpadky dodávek vody, v krizových situacích pomůže vrt
Plzeň má oficiálně náhradní vodní zdroj. Jeho hlavním úkolem je zmírnit následky například havárie vodovodu. Voda je sice velmi kvalitní, ale ne pitná. Podle potřeby bude pramen vytékající z vrtu také vylepšovat stav hladiny a vodní poměry v bolevecké rybniční soustavě.
Každou vteřinu spotřebují Plzeňané 450 až 500 litrů vody. Životodárnou tekutinu zatím získává město z vodní nádrže Nýrsko a řeky Úhlavy.
Pokud by došlo k výpadku dodávek vody, pomůže Plzni nový sto metrů hluboký vrt u rybníka Košinář.
„Dovolím si tento vrt pokřtít tím, že do něj naliji trochu sektu. Přejme si, abychom ho nikdy nepotřebovali a aby úspěšně čistil a posiloval stav vody v Košináři,“ pronesl při slavnostním křtu plzeňský primátor Martin Baxa z ODS.
Vyvrtán byl už v roce 2006, ale poté probíhalo ještě ověřovací čerpání. Zjišťovalo se, jakou má vydatnost a jak ovlivňuje okolí. Voda je velmi kvalitní, ale nesplňuje parametry pitné vody, upozorňuje Richard Havelka ze Správy veřejného statku, který má na starost vodní hospodářství.
„Voda má větší obsah železa a manganu. Není zdraví závadná, nicméně není pitná. Čerpáme půl vteřinového litru do rybníků. Pro krizové řízení je možno čerpat až deset vteřinových litrů. Hasičská cisterna by se tak naplnila za čtyři minuty,“ vysvětluje Havelka.
Podle vedoucího odboru krizového řízení Petra Lišky má tento zdroj specifické výhody. Není například závislý na dodávce elektrické energie.
„Může se stát, že bude kontaminována surová voda, která teče do vodárny. Plzeňská vodárna má samozřejmě řadu rezervoárů a zásoby pitné vody. Každý zdroj je vyčerpatelný a je nutno řešit i užitkovou vodu,“ říká Liška.
Průzkum lokality, vybudování vrtu a získání dalšího potřebného zařízení přišlo město na zhruba 4,5 milionu korun.
