Z Königsmühle bude galerie pod širým nebem, plánuje Petr Mikšíček

Nedaleko Klínovce v Krušných horách připravila o víkendu skupina nadšenců ojedinělý letní festival. Jeho program pořadatelé umístili do zaniklé osady, na kterou dnes upozorňují pouze ruiny několika domů. Setkání v divoké přírodě přilákalo umělce a pamětníky.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Land and artové setkání v Königsmühle

Land and artové setkání v Königsmühle | Foto: antikomplex.cz

„Jsme z Karlových Varů a na jedné přednášce jsme se dozvěděli, že existuje tahle slavnost. Přesně takhle jsme si ji představovali. Je tu 30 až 50 nadšenců podobně trhlých jako my,“ usmívá se pan Bohdan Vaněk, kterého do zaniklé osady Königsmühle přilákal zájem o přírodu, historii i alternativní umění.

„Přišlo mi, že to jsou zajímavé, menšinové věci, které jsem nikdy neslyšela. Překvapily a mě a nadchly. Bylo mi líto, že si to nemůže užít víc lidí,“ říká paní Lucie, další z návštěvnic.

Přehrát

00:00 / 00:00

Netradiční festival navštívil reportér ČRo Zdeněk Trnka

Festival Land Art se konal přímo mezi zchátralými domy. Hráli tam ochotníci, promítaly se fotografie a básníci přednášeli básně.

Pan Miloš Čekan přijel z Plzeňska, aby namaloval obraz opuštěného údolí. „Nejsou tu žádné střechy, tak jsem vytvořil malou věžičku, na ní budu malovat,“ ukazuje umělec.

Komorní krušnohorský festival se konal potřetí. Návštěvníci nechodili po tisícovkách ale po desítkách. „Festival ani zvětšovat nechceme. Chceme, aby přišli skalní nadšenci,“ vysvětluje hlavní pořadatel akce publicista a etnograf Petr Mikšíček.

„Pak by to mělo fungovat jako celoroční galerie pod širým nebem, která bude připomínat osudy téhle krajiny a ukáže kreativitu umělců z Čech i Německa, kteří dotváří to, co tu unikátně zůstalo,“ dodává pořadatel.

Petr Mikšíček | Foto: www.znkr.cz

Petr Mikšíček ani nezapírá že festival upozorňuje na pohnutou historii 20. století. Třeba v podobě symbolických tyček, evokujících někdejší obyvatele, kteří skončili v odsunu.

„První instalace byla v den, kdy přišla jedna z rodaček z jednoho z domů. Před domem měla i vlastní tyčku, protože jako roční dítě musela do odsunu. Ti duchové, kteří tu bydleli, se zhmotní, člověk kolem nich chodí a je to silné,“ přemýšlí Petr Mikšíček.

Zdeněk Trnka, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme