Přežijí v kosmu, nakrmí ryby a ještě posoudí kvalitu vody, to vše dokáží pakomáři. Nejen proto se jejich životem zabývají vědci z celého světa. Svoje zkušenosti si tento týden předají v Českých Budějovicích.

Tento článek je více než rok starý.

0:30 19. srpna 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Larvy byly vzaty na vesmírnou stanici IC a vystaveny po dobu jednoho roku kosmickému záření v meziplanetárním prostoru a po na vlhčení bez újmy na zdraví pokračovaly a dokončily vývoj,“ popisuje neuvěřitelnou schopnost pakomárů českobudějovický hydrobiolog Josef Matěna.

Svým vzhledem nezajímavá malá dvoukřídlá muška je pro vědce z celého světa velmi atraktivním živočichem.

„Jsme schopní podle jejich složení ve vrstvách sedimentů určit změny složení vody například měnící se teplotu po poslední době ledové. Hodně se využívají jako indikátory stupňů, rozsahu a okysličení stojatých vod na Šumavě nebo ve Vysokých Tatrách,“ úvadí slovenský hydrobiolog Peter Bitušík.

Všeho moc ale škodí, a to platí i v případě pakomárů, jak potvrzuje také Josef Matěna.

„Vylétlí jedinci pronikají do lidských obydlí, a jestliže se jedná opravdu o miliony pakomárů, může to způsobit alergické reakce u citlivých osob. To je problém zejména některých oblastí v Japonsku a na Floridě.“

Pakomáři zaměstnají vědce i v následujících letech. V budoucnu se zaměří především na výzkum jejich tělesné schránky, která je schopná odolat extrémním podmínkám.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít