Argentině hrozí kvůli dluhu z krize bankrot. Věřitelům jsme zaplatili, tvrdí
Argentina je ve velké nejistotě. Kvůli složitému vyjednávání s věřiteli hrozí, že vyhlásí platební neschopnost. Nečekají se sice takové otřesy jako při minulém bankrotu, kdy vyšli lidé do ulic protestovat a argentinské hospodářství bylo na kolenou. To ale není v nejlepší kondici ani teď - a obyvatelům ani podnikatelům by nový bankrot určitě přihoršil.
Továrna na hračky podnikatele Norberta Garcíi se oklepala z hluboké krize před 13 lety. Pro kluky vyrábí třeba kopací míče, pro holky zase velké vlasaté panenky. Majitel se pouští do rozšíření výroby, ale teď raději jen opatrně.
„Je to složitá situace, deset investičních projektů jsme omezili na tři. Budeme potřebovat kapitál pro příští roky. Nevíme, jaké budou, pokud dobré, vyděláme, a jestli špatné, budeme se snažit držet nad vodou,“ říká podnikatel García.
O finančních problémech Argentiny informoval zpravodaj Českého rozhlasu v Jižní Americe David Koubek
I další argentinští podnikatelé se raději drží při zdi. Tento týden sledují zprávy s nebývalým napětím. Argentina možná už po dnešku vyhlásí bankrot, tedy neschopnost splácet těm, od kterých si půjčila peníze.
Vláda v Buenos Aires je pod velkým tlakem. Měla by totiž zaplatit do dneška splátky kapitálovým fondům, které sama nazývá supími.
Platit je ale teď nechce. Žádá odklad a další jednání, aby se nedostala do komplikací se zbytkem svého dluhu.
Tvoří ho převážná část z tehdejších půjček ve výši zhruba 100 miliard dolarů, na které Argentina před 13 lety defaultovala a později se s věřiteli dohodla na restrukturalizaci a seškrtání na čtvrtinu až třetinu původní částky.
Těmto věřitelům je Argentina ochotná splácet, dokonce už poslala peníze do úschovy ve Spojených státech.
Věřitelům je třeba zaplatit celou částku, tvrdí soud
Jenže soudce Thomas Griesa je zablokoval a trvá na tom, že země zároveň musí platit těm, se kterými se na restrukturalizaci nedohodla.
Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová tak celou záležitost formuje jako obranu Argentiny před vnějším nepřítelem v podobě Američany ovládaných institucí.
„Myslím, že to, co nám tady překládají a to, že vytvářejí platební neschopnost, nedává smysl. Platební neschopnost je, když neplatíte, a Argentina zaplatila. Snaží se nás horem dolem strašit a říkat, že pokud něco neuděláme, bude následovat deset ran egyptských. Těmi jsme si prošli v roce 2001, když jiná vláda udělala přesně to, co nám nadiktovali zvnějšku,“ uvedla prezidentka.
Pokud by navíc Argentina oněm neústupným fondům zaplatila, mohli by plnou částku požadovat věřitelé, kteří přistoupili na restrukturalizaci dluhu.
Součástí oné dohody totiž byla doložka, že pokud by nějaký jiný věřitel dostal lepší podmínky, mohli by požadovat zpátky všechno.
Tahle formulka přitom platí jen do konce tohoto roku, takže si někteří analytici myslí, že Argentina raději hodí ručník do ringu a bude následovat platební neschopnost, už poněkolikáté v historii.
Bylo by to ale něco jiného než v hluboké krizi roku 2001 a 2002. S tou se dnešní situace naštěstí srovnávat nedá. Tehdy nebylo ani na platy státních zaměstnanců a zemi zachvátily vleklé nepokoje.
Finančně si země nevedla lépe ani poté, ekonom Michal Zdeněk z Vysoké školy ekonomické označil její situaci jako nejhorší možný makroekonomický mix.
„Argentina už od roku 2001, kdy státním bankrotem prošla poprvé, vyhlásila cestu poměrně nezodpovědné hospodářské politiky,“ vysvětlil ekonom.
V Argentině navíc v té době byla centrální banka do jisté míry podrobena zájmům vlády. Docházelo tam i k falšování statistik.
Bankrot znamená téměř zastavenou ekonomiku země
Jaký efekt by to mělo dnes, vysvětluje argentinský ekonom Matias Tambolini.
„Znamenalo by to ztrátu hodnoty domácí měny, a tím pádem zdražování. Prodražily by se spotřebitelské půjčky, podniky by tolik neinvestovaly a nakonec by i se to negativně dotklo i zaměstnanosti,“ vysvětlil ekonom.
O možných dopadech bankrotu Argentiny hovořil ekonom Michal Zdeněk z Vysoké školy ekonomické
Státní bankrot podle Michala Zdeňka není úplně mimořádná věc. „Prošlo jím například Německo po druhé světové válce, vzpamatovalo se a dneska patří k nejvýkonnějším ekonomikám na světě,“ vysvětlil.
Bankrot je zásadní především v tom, že země ztratí přístup na mezinárodní finanční trhy a nebude moci svůj provoz financovat pomocí státních dluhopisů.
„Bude pokračovat růst inflace, rozhodně dojde k odlivu kapitálu a snížení rezerv. Nejistota, která ochromí soukromé investory, bude obrovská. A ekonomika se víceméně zastaví,“ popsal Zdeněk.
Pro Českou republiku podle analytika není Argentina tak významným partnerem, aby to mělo na zahraniční obchod zásadní vliv. Problém to bude především v regionu Jižní Ameriky.
