Evropské státy se bojí zastavení plynovodu Nord Stream 1. Německo už se připravuje na nejhorší
Evropské země se připravují na možné ukončení dodávek ruského plynu, které může přinést plánovaná servisní odstávka plynovodu Nord Stream 1. Jeho údržba začne v pondělí a v Německu panují vážné obavy, že Moskva poté, co minulý měsíc výrazně omezila dodávky plynu, zavře plynovod definitivně. Evropským státům včetně Česka by se tak zkomplikovala snaha naplnit před zimou zásobníky a také by to přineslo další cenový šok na trhu s energiemi.
Přes to, že pro Moskvu je dodávání plynu do Evropy přes Nord Stream 1 zásadní zdroj příjmu a klíčový vyjednávací nástroj, Němci jeho zastavení vidí jako vysoce rizikové.
Členové německé vlády mají mnohem více informací, než kolik jich zveřejňují. Nemohou být úplně transparentní, protože dál vyjednávají, nicméně v posledních týdnech lze z jejich jednání vycítit signály, že se blíží skutečná krize.
Německo má obavy z konce dodávek ruského plynu. Nord Stream 1 přestane fungovat kvůli opravě
Číst článek
Jediný, kdo to zatím přiznal veřejně, je spolkový úřad dohlížející na infrastrukturu. Úřad varuje, že se Rusku nedá věřit a odstávku, kterou Moskva označuje za ryze technickou, může libovolně prodlužovat čistě z politických důvodů. Nord Stream 1 se sice má znovu spustit 20. července, ale ruský stát může toto datum odsouvat na neurčito.
První firmy kvůli tomu už preventivně přecházejí do krizového módu. Na příklad velký realitní koncern Vonovia se rozhodl, že přes noc nebude vytápět veškeré pronajaté byty, celkem se tak jedná asi o 250 000 domácností. Město Norimberk zase zavírá plavecké haly, aby ušetřilo energii.
Problém to přitom může být i pro Česko, protože velkou část plynu odebírá právě přes Německo.
Strategie Německa
Němečtí politici se rozhodli občany připravit na nejhorší. Iniciativu převzal ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck.
Rusko přes Nord Stream 1 dodává do Německa více plynu. Tok ale nepřesáhl 40 procent původní kapacity
Číst článek
Ten chce prostřednictvím apelů dosáhnout toho, aby se přes léto snížila spotřeba plynu asi o 20% a zásobníky tak můžou vystačit i na topnou sezónu.
Němce nabádá k drobným úsporám, které výslednou spotřebu stlačí dolů - ať už jsou to kratší horké sprchy nebo pořizování menších televizí.
Vedle toho už delší dobu tlačí na Kanadu, která má na svém území turbínu určenou pro Nord Stream 1, avšak kvůli sankcím ji odmítá vydat. Sankce by se ale neměly týkat věcí spojených s dovozem surovin a Rusové naznačují, že bez této turbíny plynovod definitivně ochromí.
Kancléř Olaf Scholz se ale těmto tématům obecně vyhýbá a nechce o nich na veřejnosti mluvit. Velkou výjimku udělal tento týden na akci průmyslového svazu BDI, kde šéfům největších německých firem slíbil, že stát pracuje maximálním tempem na tom, aby se vymanil ze závislosti na Rusku. Ovšem o tom, jak předejít krizi, mluvit vůbec nechtěl.
Dlouhodobé dopady
Přitom dlouhodobé uzavření Nord Stream 1 v podstatě znamená konec ruských dodávek do Německa a částečně i do střední Evropy. Je to poslední plynovod, který alespoň trochu běží, i když teď už jen na 40 %. Samotné dopady jsou nepředvídatelné, protože nemají precedens.
Plyn v Evropské unii je od pondělí dražší o 70 procent. Rusko hrozí odstávkou plynovodu
Číst článek
Podle evropských zákonů mají při zásobování přednost domácnosti a kritická infrastruktura jako je třeba nemocnice, takže jejich dodávky se budou případně řešit pomocí zásobníků, ty však v důsledku toho nebudou připravené na topnou sezonu.
Všechno ostatní od služeb až po průmysl se bude muset výrazně omezit. Některé firmy sice můžou přejít na náhradní zdroje jako je ropa nebo uhlí, ale například chemické závody se bez plynu neobejdou, ten ve výrobě sehrává klíčovou roli.
Problém nastane i pro potravináře, stavebníky, oceláře a pochopitelně všechna návazná odvětví.
