Dlouho neřešené církevní restituce byly podle starostů neštěstím
Nevyřešené církevní restituce dosud ztěžovaly život řadě obcí po celé České republice. Blokují totiž pozemky, se kterými obce nemohou nakládat. Dnes ale podepíšou zástupci 16 církví a církevních společností smlouvy o finančním vyrovnání se státem.
Komplikovaná situace je třeba v Sezemicích u Pardubic. Tady stojí na církevních pozemcích základní škola. Zdejší starosta, nestraník Bohuslav Kopecký, by už chtěl mít problém vyřešený.
„Pak bychom se mohli bavit o tom, jakým způsobem se to vyrovná, jestli dostanou náhrady za pozemky, aby se to směnilo, anebo jestli teda dostanou od státu nějaké peníze,“ vysvětluje.
Stejně smýšlí i nezávislý starosta nedaleké Býště Ladislav Mlateček. „U nás je problém v tom, že celá řada pozemků je v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcích majetkových. Vlastně vlastní ty pozemky, ale my je musíme udržovat,“ říká.
Redaktorka Eva Rajlichová se ptala starostů, jak jim neřešené restituce zkomplikovaly situaci
Na jednom takovém pozemku je navíc škola se školkou. A protože obec nemá dořešené vlastnické vztahy, nemůže ani zažádat o dotaci na opravu školní budovy.
Podobně složitou situaci řeší i v Kosoři u Prahy. Chtěli tam postavit krátký obchvat, aby nákladní auta nejezdila přímo kolem školy.
Po třech letech pokusů o dohodu to vzdali a u školy nechali udělat zpomalovací práh. Pozemek, přes který by měla 400 metrů dlouhá silnice vést, je totiž součástí církevních restitucí.
Premiér podepíše smlouvy o vyrovnání s církvemi. Zřejmě nepůjdou zrušit
Číst článek
„Tady by v podstatě měla být propojka, která by odklonila dopravu od základní školy a ze zastavěné části,“ popisuje starosta Kosoře Karel Kindl. „To, že se táhnou restituce církve, to je neštěstí,“ dodává.
Jeho obec má ve svém katastru přes 50 procent pozemků, které jsou součástí církevních restitucí. Střídavě se tak musela dohadovat s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a s Pozemkovým fondem.
Vrácení majetku církvím budou mít na starosti hlavně katastrální úřady
Číst článek
Blokované pozemky prý obce jednoznačně diskriminovaly. „Ony nemůžou být využívány, to znamená obec, byť by měla jakékoliv smysluplné nápady, tak de facto nemůže, protože ten majetek je blokován. Prostě se s ním nemůže nakládat,“ uzavírá místopředseda svazu měst a obcí Jaromír Jech.
