Listí, tráva nebo třeba ostříhané větve z podzimní údržby zahrady končí nejčastěji na ohništi. Ve městech ale spalování biologického odpadu způsobuje řadu nepříjemností a s nadšením ho nevítají ani hasiči, kteří vyjíždějí k desítkám planých poplachů. Letos už jich řešili 34. Přitom některé obce pálení zakazují.

15:37 27. září 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Běžný zahrádkář sice nemá nahlašovací povinnost, oznámením plánovaného pálení ale hasičům usnadní práci. Plané poplachy znamenají zbytečné zdržení v práci hasičů.

„Tím, že se to často hlásí ze zahrádkářských kolonií, je pro nás často problém dostat se k té nahlášené události. Dále je také jednotka vyslaná na místo, kde se zjistí, že se jedná o planý poplach. Může pak chybět tam, kde je potřeba,“ vysvětluje mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. Připomíná také, že na pálení by měla dohlížet osoba starší 18 let.

„Na místě by měla být k dispozici v dostatečném množství hasební látka ke zdolání požáru v případě, že by se rozšířil. Je nutné respektovat povětrnostní podmínky. Pokud by se zvýšil vítr, měl by člověk ohniště uhasit. A pokud ukončil pálení, měl by ho ještě nějakou dobu sledovat,“ dodává Jaroslav Mikoška.

Majitelé zahrad by měli také pamatovat na dodržování pravidel, která si určují obce a města. Například v Brně určují dobu, kdy je možné pálit, jednotlivé městské části a časy se liší.

„Městská část Bohunice má úplný zákaz spalování listí, v Brně-jihu je to neomezeně. Časy jsou libovolné, nicméně dle každé městské části a je to dáno vyhláškou,“ říká mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Zahrádkáři by měli myslet také na sousedy a nepálit biologický materiál za teplotní inverze, kdy hrozí, že se dým bude držet při zemi.

Martina Pelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít