Kampaň Přisedni přibližuje veřejnosti život lidí na vozíčku

Jediný okamžik může rozhodnout o tom, kam v životě půjdeme dál. Pro Jana Vočku z Ligy vozíčkářů nastal takový okamžik v 15 letech, kdy skočil do vody a ochrnul. S hendikepem se ale naučil žít. Dnes o životě na vozíčku vypráví v rámci brněnské kampaně Přisedni, která vrcholí v Galerii Vaňkovka.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

invalidní vozík

invalidní vozík | Foto: Fotobanka stock.xchng

Plechovku s barvou Jan Vočka nejspíš nikdy nepoužije. Po úrazu páteře je ochrnutý a hlavičku spreje sám zmáčknout nedokáže. Graffitti, které ho baví, tak kreslí alespoň pastelkami - ty v rukou udrží. Kreslí si tak deník o tom, co prožívá.

„Ze začátku jsem to bral jako rehabilitaci na to, abych s rukama, které úraz také částečně postihl, něco dělal a hýbal, a pak mě chytla ta kultura okolo - jako je hip hop, street art a tady ty věci.“

Zmíněnou hudbu si ale může užít jenom z vozíčku. Na ten ho před 15 lety dostal neuvážený skok do vody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Martiny Pelcové z kampaně Přisedni, která přibližuje život vozíčkářů

„Když jsme dělali hlouby, vybírali kameny a písek a byl tam tak metrů a půl hloubky, neodhadl jsem, že po roce se tam ty kameny vrátí. Najednou tam bylo šedesát centimetrů, a já do té vody bezmyšlenkovitě skočil.“

Když pro něj přijela sanitka, byl při vědomí. Myslel si, že půjde jen o zlomenou nohu. Že ponese doživotní následky, si uvědomil, až když opouštěl nemocnici.

„Kupodivu si myslím, že jsem se s tím po pár měsících srovnal - ne tak, že bych se s tím úplně vyrovnal, ale bral jsem život tak, jak je. A možná jsem měl velkou výzvu v tom dokázat, že nebudu jenom ležet, ale že si chci sednout na vozík a ještě trochu fungovat.“

Pomohl vztah

Rodiče tehdy patnáctiletého Honzu přihlásili na Obchodní akademii v Brně, která umožňuje studium hendikepovaným. Tam potkal dívku, se kterou se dal dohromady. Taky díky tomu si uvědomil, že i na vozíku může vést plnohodnotný život. Po maturitě vystřídal několik zaměstnání a nakonec zůstal u Ligy vozíčkářů, kde pomáhá lidem v podobné situaci.

„Náplň té práce tam je poprvé v životě taková, že vím, že můžu někomu něco dát a předat. Vidím v tom velký smysl.“

Jedním z poslání Ligy vozíčkářů je informovat veřejnost o tom, jaké to je, s hendikepem žít. Dnes si to můžete vyzkoušet v brněnské galerii Vaňkovka na vlastní kůži. Na vozíčku si tu můžete zahrát golf nebo basketbal, třeba i s Honzou Vočkem.

Martina Pelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme