Klienti azylového domu odehráli netradiční představení, Křížovou cestu bezdomovců

V azylovém Domě svatého Pavla v Českých Budějovicích dnes proběhlo netradiční předvelikonoční divadelní představení s názvem Křížová cesta bezdomovců. V jednotlivých rolích velikonočního zastavení se představili samotní klienti azylového domu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Křížová cesta bezdomovců | Foto: Dobrovolnické centrum při Diecézní charitě ČB

Letošní už páté předvelikonoční zastavení se zaměřilo na cestu Ježíše od soudu až na popraviště proto, že i život klientů azylového domu sv. Pavla má s touto cestou mnoho společného.

Podle slov psychoterapeuta českobudějovické Městské charity Františka Vojáka právě čtvrté zastavení křížové cesty - setkání s matkou - vyvolalo v lidech bez domova při nácviku představení velké emoce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Divadelní představení bezdomovců přibližuje v reportáži redaktorka Jitka Cibulová Vokatá

„Tady jsme nalepili fotky, které jsou z rodiny. Takže to bylo jako obrácení se k tomu, že nikdo z těch bezdomovců nebyl jen v té situaci, v jaké je teď, kdy se někdy cítí nenáviděný a odstrčený od všech, ale že je měl i někdo rád,“ vysvětluje.

Zatímco Ježíšova křížová cesta je většinou zachycena na čtrnácti malířských vyobrazeních, klienti azylového domu vše soustředili na jeden velký bílý kruh. Nachází se na něm nejenom slova, ale i různé předměty spojené s jejich životem.

„Jsou tam většinou fotky, ale jsou tam i například otrhané tričko. To desáté zastavení je třeba svlečený ze šatů, nebo jak přibíjí Krista na kříž, tak tam je zakrvavěný fáč, což evokuje fyzickou bolest. A k těm pádům je tady placatice rumu, karty, injekční stříkačka,“ popisuje Voják.

Celkem devatenáct jmen zaznělo při zapalování svíček na konci představení. Byla to jména těch bezdomovců, kteří azylový dům navštěvovali v minulých letech a dnešního představení se už nedožili.

„Byl jsem nahoře, byl jsem dole, teď jsem na nějakém středu. A zase se chci postupně zvednout nahoru,“ prozrazuje jeden z těch, kteří nesli svíčku za svého známého, který zemřel.

Pracovníci městské charity chtěli tímto počinem svým klientům zpříjemnit dobu před velikonocemi, ale sdělit i něco víc.

„Symbolizuje to určitě cestu. My jsme chtěli, aby vedla někam z té ulice. Poselství, které v tom je, je prostě nějak jinak zpracovávat ty průšvihy, které tady jsou vyjádřeny,“ vysvětluje psychoterapeut.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme