Městům a obcím v Plzeňském kraji přibývá nebožtíků, ke kterým se nikdo nehlásí
Desetitisíce korun platí ročně obce za pohřby lidí, ke kterým se do čtyř dnů nikdo nepřihlásí. Počet sociálních pohřbů přibývá každým rokem i v Plzeňském kraji, a městům a obcím tak rostou i náklady s tím spojené.
Počet sociálních pohřbů se v posledních letech zvýšil například druhému plzeňskému obvodu Slovany.
„V roce 2011 jsme měli pouze jeden sociální pohřeb, vloni jsme měli už čtyři a v letošním roce jich bylo už devět. V drtivé většině se jedná o bezdomovce,“ potvrzuje místostarosta Jan Fluxa.
Informace o narůstajícím počtu sociálních pohřbů na Plzeňsku zjišťovala Monika Zettlová
Nejvíce sociálních pohřbů v Plzni ale zatím letos vypravil nejlidnatější první městský obvod, který zahrnuje Lochotín, Bolevec, Košutku a Vinice. Zaplatil za ně téměř 300 tisíc korun.
„Když se podíváme na čísla za poslední tři roky, tak v roce 2011 to bylo 34 sociálních pohřbů a k poslednímu říjnu 2013 už to bylo 39 pohřbů za 285 tisíc korun celkem. To znamená, že s velkou pravděpodobností ke konci roku to číslo zase bude ještě vyšší,“ říká Dana Krausová, vedoucí sociálního odboru prvního městského obvodu.
A přidává vysvětlení, proč právě tady je toto číslo tak vysoké. „Zajisté je to dáno tím, že u nás na obvodě má sídlo Fakultní nemocnice Plzeň-Lochotín a také nemocnice Privamed a jsou zde i domovy pro seniory, takže je častější výskyt těchto případů než v okolních částech Plzně.“
Náklady na pohřeb se většinou vrátí, další zaplatí obce
Počty sociálních pohřbů se zvyšují i v jiných městech Plzeňského kraje, například v Holýšově na Domažlicku.
„V dřívějším období před pěti šesti lety jsme dělali tak jeden sociální pohřeb, bohužel teď máme tři i čtyři do roka,“ dokládá nárůst místostarostka Holýšova Hana Valachovičová.
Městům se náklady spojené se sociálními pohřby většinou vrátí, nárokovat je mohou v dědickém řízení nebo je zaplatí stát. Trvá to ale většinou několik měsíců. Problémy také nastávají, pokud nebožtík obýval městský byt.
„Dědické řízení trvá dva tři měsíce a nájem bytu nikdo neplatí. A pokud je to člověk, který nemá žádný majetek, tak není z čeho brát, jak se říká, a nám tam vzniká dluh třeba za tři měsíce, který nám nikdo nezaplatí,“ upozorňuje Hana Valachovičová.
Příbuzní se často zřeknou zemřelých kvůli dluhům
V poslední době podle ní přibývá také případů, kdy se příbuzní nebožtíků zřeknou kvůli jejich dluhům.
„Měli jsme pána, který zemřel, měl příbuzné přímo u nás v Holýšově, ale žil nezřízeným životem, mel soustu dluhů po restauracích i jinde. Příbuzní se vzdali dědického řízení s tím, že přece nepřevezmou od něho dluhy, a zase to zůstalo na nás vystěhovat byt, který byl rozsáhlý, a to nás stálo velké náklady,“ zmínila jeden z případů místostarostka Holýšova.
Průměrná cena jednoho sociálního pohřbu se pohybuje od sedmi do 12 tisíc korun. Města a obce se shodují, že jejich počet se začal zvyšovat po roce 2008, kdy byla zrušena dávka státní sociální podpory pohřebné.
