Putovní výstava tří archeologických unikátů se přesunula do Brna
V Moravském zemském muzeu v Brně dnes začíná výstava tří unikátů z tuzemských sbírek. V rámci projektu Strážci paměti uvidí návštěvníci Věstonickou Venuši, kamennou hlavu Kelta i pravěké meteority. Hodnota každého z vystavených předmětů je nevyčíslitelná.
Věstonická Venuše je sice v Brně doma, většinu času ale tráví v trezoru. Jedenácticentimetrová soška je stará zhruba 30 tisíc let a patří mezi nejvzácnější plastiky na světě.
„Je unikátní například tím, že je vyrobená jako jediná z pálené hlíny. Jedná se tedy vlastně o nejstarší keramiku na světě, kterou vůbec známe. Ti lidé, kteří pod Pálavou v Dolních Věstonicích tehdy žili, znali tuto technologii a využívali ji k výrobě třeba uměleckých předmětů,“ přibližuje Petr Kostrhun z Moravského zemského muzea.
Kamennou hlavu Kelta zapůjčilo Národní muzeum v Praze. Vznikla před více než dvěma tisíci lety a díky svému provedení patří ke stěžejním památkám keltské Evropy.
Výjimečný je také poslední exponát – meteority, které zapůjčilo Slezské zemské muzeum v Opavě. Vesmírné kameny našli archeologové v pravěkém sídlišti starém zhruba 18 tisíc let. Naši předci tehdy vytvořili nejstarší známou sbírku meteoritů na světě.
Všechna tři muzea oslaví v příštích pěti letech 200. výročí své existence. Právě proto se jejich ředitelé dohodli na společné putovní výstavě pojmenované Strážci paměti. Nejprve ji hostila Opava, pak Praha a teď je v Brně. Podobná příležitost už se prý nebude jen tak opakovat.
„Z hlediska dějin našich institucí mohu říci, že v dohledné době tomu jistě tak bude, ale tou dohlednou dobou tedy vidíme ona dvě staletí. Tam si dovedu představit, že se tyto tři předměty znovu můžou sejít na nějaké výstavě. Z hlediska biologického bytí lidí se domnívám, že už tuto šanci nikdy mít nebudeme,“ říká generální ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.
Strážce paměti mohou zájemci navštívit až do konce září. Moravské zemské muzeum kvůli výjimečnosti výstavy dokonce prodloužilo otevírací dobu.
