„Naše historie je strašně politizovaná,“ říká zakladatel projektu Arzamas. „Nazí lidé chodí kolem s klacky v rukou a navzájem do sebe buší. Žijeme v agresivní společnosti, protože lidé nic nevědí“.
Otevření Historické budovy Národního muzea se blíží. Muzeum proto představilo vizualizace expozicí, které se ve zrekonstruované budově objeví. Projděte si vizualizace jednotlivých expozicí.
Archeologický objev z Izraele zřejmě přepíše učebnice dějepisu. Podle všeho totiž dokazuje, že lidé druhu homo sapiens se šířili z Afriky daleko dřív, než se v minulosti vědci domnívali.
Úctyhodných dvacet svazků bude mít Encyklopedie českých právních dějin. Aktuálně jsou její autoři v polovině tvorby. Vydané už jsou třeba svazky, které se věnují politickým procesům.
Posledním člověkem, kterého v západní Evropě setnuli gilotinou, se před 40 lety stal tuniský imigrant Hamíd Džandúb. Trest smrti byl ve Francii zrušen o čtyři roky později.
Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová si dnes společně připomenou v okolí Verdunu sté výročí jedné z nejkrvavějších bitev první světové války, která si vyžádala na obou stranách sedm set tisíc lidských životů. Vzpomínkové akce doprovázejí přísná bezpečnostní opatření.
Někdejší říšský ministr pro Čechy a Moravu Karel Hermann Frank patří k nejtemnějším postavám českých dějin. Když po válce stanul před mimořádným lidovým soudem, noviny psaly o největším procesu v historii. Po vynesení rozsudku dodávaly, že jeho vina za nevýslovný útlak a smrt tisíců lidí přechází do dějin jako odstrašující příklad všem příštím generacím. Před 70 lety, 22. května roku 1946, skončil Frank na šibenici.
V nahrávacích studiích Českého rozhlasu se v těchto dnech dokončuje unikátní projekt k 700. výročí narození Karla IV. Televizní hvězdy se spojily s filmovým režisérem Janem Prušinovským a vyrazily se svými pořady do doby Karla IV. Sérii začne Radiožurnál vysílat na konci dubna.
Ruské školství se pomalu vrací k jednotným učebnicím. Nejvíc kontroverzí vyvolávají příručky o historii Ruska. Odpůrci se obávají, že se v nich stát pokusí prosadit svůj takzvaný jediný správný pohled na ruské dějiny.
Školy získají novou pomůcku pro výuku novodobých dějin. Unikátní počítačová simulace s názvem Československo 38–89 umožní studentům středních škol prožít dobové události nedávné československé a české historie. Její první díl Atentát přibližuje období protektorátu a dnes ho veřejnosti představil tým Univerzity Karlovy a Akademie věd.
Na knižní trh se dostávají dvousvazkové Dějiny československého komiksu 20. století. Jde zatím o nejrozsáhlejší zmapování domácí komiksové scény. Autoři na publikaci pracovali pět let.
V Moravském zemském muzeu v Brně dnes začíná výstava tří unikátů z tuzemských sbírek. V rámci projektu Strážci paměti uvidí návštěvníci Věstonickou Venuši, kamennou hlavu Kelta i pravěké meteority. Hodnota každého z vystavených předmětů je nevyčíslitelná.
Po skoro půl století vychází nový Akademický atlas českých dějin v rámci výzkumného programu Historického ústavu Akademie věd ČR a vydává ho nakladatelství Academia. Unikátní ručně vázaná publikace obsahuje zhruba čtyři stovky map a další kartografické modely, texty a grafy od pravěku po moderní dějiny.
Nová učebnice soudobých dějin i se stostránkovým komiksem čeká na studenty středních škol už v tomto roce. Přípravu zajistila katedra historie olomoucké filozofické fakulty. Cílem je oživit výuku dějepisu a informace podat poutavou formou.
Do středních škol na střední a severní Moravě putují v těchto dnech nové učebnice soudobých dějin. Multimediální učebnici s interaktivními doplňky a mapami včetně stostránkového komiksu garantovali odborníci z olomoucké filozofické fakulty.
Speciální DVD vysvětlí žákům, jak vypadala společnost v husákovské éře. Učitelé dějepisu je budou mít k dispozici od příštího týdne. Disk připravili odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a školáci se z něj například dozvědí, jak fungoval podpultový prodej či jak to v minulém režimu vypadalo před interrupční komisí.
Žáci a studenti na základních a středních školách mají často velké mezery, pokud jde o představu, jak se v Česku žilo před pádem komunismu. Aspoň částečně se to pokusí napravit Ústav pro studium totalitních režimů, který v rámci projektu Dějepis 21. století prezentoval DVD, které posílá na školy pod titulem "Česká společnost v letech 1969 až 89".
Na středověkém hradě Křivoklát na Rakovnicku začalo Léto na Křivoklátě. Cyklus kulturních akcí a večerních prohlídek se tu koná již poosmnácté. Hlavním tahákem jsou tematické noční procházky, během nichž ožívají postavy spjaté s hradem, jako například alchymista Edward Kelly nebo mladý Karel IV.
Města a obce na Vysočině mají části kronik na webu, třeba Velké Meziříčí nebo Ústrašín na Pelhřimovsku. V Humpolci teď vyzývají obyvatele, aby kroniku města vyvěšenou v elektronické podobě pomohli doplnit. Moc zájemců se ale nehlásí a hlavní nápor práce tak stejně zůstává na pracovnici místního muzea.
V Uničově dnes vystoupí Ondřej Havelka a jeho orchestr Melody Makers. Součástí koncertu je i křest knihy o dějinách Uničova, kterou město vydalo u příležitosti oslav 800 let od svého založení.
Historické události z května 1945 na Příbramsku a s nimi spojenou poslední bitvu 2. světové války v Evropě si na den přesně po 68 letech připomněli lidé u Milína na Příbramsku. Odehrála se v noci z 11. na 12. května poblíž osady Slivice nedaleko Milína. Letošní program se od předchozích ročníků poněkud lišil.
Ve Sněženkovém údolí poblíž obce Chmelík na Poličsku dnes slavnostně odhalili a vysvětili Demelovu kapli. Nestavělo se tam však nově, kaple stojí na svém původním místě. Dobrovolníci ji obnovili, zbyl z ní totiž jen základ.
V Havířově vrcholí stěhování Výstavní síně Musaion. Po skoro půlroční odmlce se příští čtvrtek znovu otevře v bývalém hudebním oddělení knihovny. Z původního sídla v Dělnické ulici ji vyhnaly vysoké nájmy a nevyhovující prostory, kde nešlo vytvořit stálou expozici.
Francie a Německo přesně před půlstoletím zakopaly válečnou sekeru, když Charles de Gaulle a Konrad Adenauer podepsali Elysejskou smlouvu o přátelství mezi oběma zeměmi. Významný historický přelom si dnes v Berlíně připomínají Francois Hollande a kancléřka Angela Merkelová.
Ve většině domácností vrcholí sváteční přípravy. Ženy dokončují vánoční úklid a chystají štědrovečerní tabuli, muži se vydávají na nákup kapra a děti sledují pohádky v televizi. Jak to ale o Vánocích vypadalo v Čechách před několika sty lety?
