Město Plzeň začalo chystat muzeum v domě číslo 19 na Klatovské třídě. Vojenské německé velitelství tu 6. května 1945 podepsalo kapitulaci. V pozdějších dobách na místě sídlila Městská vojenská správa.
Válečné lodě jsou u pobřeží Normandie už 80 let. Pozůstatky vylodění z roku 1944 jsou teď pečlivě popsané, roztříděné a už jen čekají na zápis na seznam UNESCO spolu s plážemi, píše agentura AFP.
Školy po celém Rusku historický kvíz nazvaný Od Rusi k Rusku označují za zábavný a poučný zároveň. V některých případech se ho účastnily i děti, kterým je jen šest nebo sedm let
Společnost Red Star Line převážela Evropany do Ameriky desítky let. V budově, kde se pasažéři odbavovali a procházeli lékařskými prohlídkami před nástupem na loď, dnes jejich příběhy připomíná muzeum.
„Společnost je z historie nepoučitelná. V politice se trochu vracíme do první republiky, kdy politické strany vládnou, ale je otázkou, jestli mají nějaké hodnoty,“ podotkl historik pro Radiožurnál.
Všechny lidské kultury mají například společné zdobení těla. „Tetování není jenom estetická věc. V preliterálních společnostech šlo o významný symbolický prvek,“ připomíná Martin Rychlík.
Cílem průzkumu bylo zjistit technický stav pohřební komory, zmapovat její obsah pro další bádání a potvrdit, že uvnitř se nachází cínový sarkofág a v něm pohřben významný šlechtic českých dějin.
Senát apeluje na vládu, aby vyřešila problém se sídlem, který má Ústav pro studium totalitních režimů. Historici vyjadřuji svoji nespokojenost s vedením ústavu v otevřeném dopise.
Odvolává, odvolává a kritiku odmítá. Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Rozhádali se v něm už zase historici. Kvůli čemu? Jak vlastně zkoumat dějiny? A potřebujeme na to speciální ústav?
„Gayové šli z nacistických koncentráků rovnou do poválečných věznic,“ vysvětluje rakouský režisér Sebastian Meise, autor oceňovaného filmu Velká svoboda.
Podle učitele dějepisu na pražském gymnáziu Matyáše Borovského studenti sice mají ponětí o tom, kdo to Jan Palach byl, často si ho ale pletou s jinými osobnostmi.
Vladimir Putin po podpisu anexe části ukrajinského území řekl, že se Spojené státy obávají ruské kultury a chtějí ji zničit. Historik Kocian vysvětluje, která země zlikvidovala nejvíc ruských elit.
Pomocí dobových artefaktů, projekcí nebo obrazů přibližuje dějiny českého národa od 8. století až do první světové války nová expozice Národního muzea.
Odborníci pomocí moderní materiálové analýzy zjistili, že některé bronzové slitiny, použité pro výrobu šperků a části oděvů, pocházejí z odlišitelných zdrojů.
Sídlo prvního amerického prezidenta a dle dobových norem také otrokáře je turistickou atrakcí. Statek s pozemky a historickými budovami je díky převaze venkovních prostor v provozu i během pandemie.
„Vidíme, že jednotlivé západní státy zaujímají ohledně závěrů druhé světové války stanovisko, které je pro Rusko nepřijatelné,“ řekl vyšetřovací výbor.
„Naše historie je strašně politizovaná,“ říká zakladatel projektu Arzamas. „Nazí lidé chodí kolem s klacky v rukou a navzájem do sebe buší. Žijeme v agresivní společnosti, protože lidé nic nevědí“.
Otevření Historické budovy Národního muzea se blíží. Muzeum proto představilo vizualizace expozicí, které se ve zrekonstruované budově objeví. Projděte si vizualizace jednotlivých expozicí.
Archeologický objev z Izraele zřejmě přepíše učebnice dějepisu. Podle všeho totiž dokazuje, že lidé druhu homo sapiens se šířili z Afriky daleko dřív, než se v minulosti vědci domnívali.
Úctyhodných dvacet svazků bude mít Encyklopedie českých právních dějin. Aktuálně jsou její autoři v polovině tvorby. Vydané už jsou třeba svazky, které se věnují politickým procesům.
Posledním člověkem, kterého v západní Evropě setnuli gilotinou, se před 40 lety stal tuniský imigrant Hamíd Džandúb. Trest smrti byl ve Francii zrušen o čtyři roky později.