Ředitele praktických škol sčítání romských žáků pobouřilo

Značnou nevoli ředitelů i učitelů praktických škol v celé republice vyvolal nedávný příkaz České školní inspekce, aby na základě požadavku ministerstva školství spočítali romské žáky s diagnostikovaným lehkým mentálním postižením. I přes výhrady nakonec většina z nich požadovaný dotazník odeslala, i když někdo napsal ostentativně nulu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Romské děti jsou muzikální | Foto: Osobní archiv Markéty Klečkové

Vše začalo prohraným sporem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, objasňuje mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Marek Zeman. Soud dal před šesti lety za pravdu tvrzení, že mnohé romské děti byly z běžných základních škol vyřazeny nikoliv kvůli mentálním postižením, ale kvůli etniku.

„Co se týče konkrétního sběru dat, toto souvisí s akčním plánem výkonu rozsudku, to znamená, že my jsme se zavázali, že každý rok budeme provádět šetření zaměřené na romské děti,“ vysvětluje Zeman a dodává:

„Ve Štrasburku musíme dokázat, že plníme to, k čemu jsme se zavázali - zařazování dětí do praktických škol, aby tam nebyly zařazovány čistě automaticky jenom proto, že jsou romské, a to si myslím, že by měl být hlavní cíl, proč se všechna tato opatření dělají.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Co vadí ředitelům praktických škol na sčítání romských žáků, zjišťoval reportér Ivan Holas

Podle ministerstva podobné sčítání proběhlo už několikrát, současné výhrady proto příliš nechápe. Souviset to ovšem může s tím, že praktické školy mají právě kvůli kritice evropských institucí velmi nejistou budoucnost.

Proto se také ředitelé většinou nechtěli vyjadřovat na mikrofon. Výjimkou je třeba ředitelka brněnské Základní školy Sekaninova Alena Kohoutová:

„Metodika je nehumánní a pro naše děti ponižující. Myslím si, že nevyřeší nic jakékoliv sčítání, natož určování, podle jakého programu se žák, romský žák učí,“ říká Kohoutová a doplňuje:

„Nesouhlasím a moc bych si přála, aby především šlo o to, aby děti byly ve škole, měly, co mají mít ve škole a mohly se ve škole v klidu učit. Je jedno, jestli je to škola taková nebo maková, jde o to, abychom děti mohli učit a děti se chtěly učit.“

Křeček: Je to i evropský problém

I zástupce ombudsmana Stanislav Křeček má k praktickému provedení sčítání romských žáků s lehkým mentálním postižením určité konkrétní výhrady.

Navíc se obává, abychom na základě striktního plnění požadavku Evropského soudu nevzali možnost vhodné formy vzdělávání i těm dětem, které sice nemají mentální problémy, ale kvůli sociálnímu vyloučení se nemohou v běžných školách dobře uplatnit.

„Já mám velmi vážné podezření, že při řešení tohoto problému nám nikdo zvenku neporadí,“ soudí Křeček a pokračuje:

„Já se velmi obávám, že ani soud pro lidská práva nemá informace o tom, jak situace ve skutečnosti vypadá, jaké problémy řešíme a s jakými problémy se musíme vyrovnat. Není to jen český problém, je to i evropský problém a hledat jednoduchá řešení k ničemu není dobré.“

Výsledky sčítání má Česká republika s dalšími dokumenty předložit výboru ministrů Rady Evropy do konce roku.

Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme