Na cizince v českém fotbale se vztahují kvóty, nastoupit může pět hráčů ze zemí mimo EU
V roce 1999 byl v českém prvoligovém fotbalovém klubu průměrně jeden cizinec, dnes se jejich počet blíží stovce. Od zahraničních hráčů se očekává, že do týmu přivedou kvalitu, zkušenosti z jiných soutěží ale prozrazují, že někdy může méně znamenat i více.
V anglické Premier League nastupuje do zápasů přibližně jen třetina domácích fotbalistů a pro mladší ročníky je tak těžší prosadit se v konkurenci cizinců. A tím může trpět jak národní tým (ten anglický čeká na větší úspěch přes 20 let), tak i samy kluby.
Slavia potvrdila příchod zahraničních posil. Neudržela Pavlenku, který míří do Brém
Číst článek
Zapojení odchovanců do kádru je totiž z dlouhodobého hlediska výhodnější, než nákup hotových hráčů. Předseda Ligové fotbalové asociace Dušan Svoboda má za to, český fotbal je příchod zahraničních hráčů připraven.
„Už dneska nějaké kvóty máme. Co se týká hráčů mimo Evropskou unii, je tam omezení na 5 cizinců, takže nějaké restrikce jsou. Hráčů, kteří přichází z Evropské unie, tak tam žádný limit není," říká funkcionář.
Jen Slavia a její konkurent z Letné podepsaly za poslední měsíc dohromady 11 cizinců. Zdeněk Ščasný, trenér se zkušenostmi z řeckého Panathinaikosu nebo Sparty, varuje před případy, kdy se o přestupu zahraničního hráče nedá mluvit jako o posílení.
„Otázka je, jak jsou hráči přiváděni. Jestli je to na základě dlouhodobého sledování, skautingu, nebo prostě jen na něčí doporučení. Je tam velký rozdíl," upozorňuje trenér.
Pro aklimatizaci hráče rozhodující jeho kvalita, a když skauting selže, tak nejvíce to odnese sám příchozí hráč. „Kabina to pozná, a vztahy tam nejsou úplně optimální," říká Zdeněk Ščasný. Trenér, který největší tuzemský babylón zažil před deseti lety při angažmá v Mostě. Tehdy se do sestavy toužilo dostat až 12 zahraničních hráčů.
