Vyměnil jsem všechno oblečení a šel na jiný záchod, popsal Choupenitch rituál před bronzovým úspěchem

Česká výprava má na hrách v Tokiu už dvě medaile a pro olympijský šerm jde o historickou událost. Po stříbrném vodním slalomáři Lukáši Rohanovi se z bronzu raduje Alexander Choupenitch. „Mísí se ve mně úplně všechno. Chvíli jsem brečel, teď se směju. Dal jsem do toho strašně moc práce a lidi okolo taky,“ svěřil se Choupenitch bezprostředně po duelu v rozhovoru pro Radiožurnál.

Tokio Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexander Choupenitch | Zdroj: Reuters

Sedmadvacetiletý brněnský rodák s běloruskými kořeny Choupenitch v Tokiu postupně porazil Španěla Carlose Llavadora, Němce Petera Joppicha a Egypťana Muhammada Hamzu. V duelu o bronz měl bronzový medailista z mistrovství Evropy 2018 od počátku navrch, nakonec zvítězil 15:8.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s bronzovým medailistou z olympijských her Alexandrem Choupenitchem

Jaké pocity se ve vás teď odehrávají?
Mísí se ve mně úplně všechno. Chvíli jsem brečel, teď se směju. Dal jsem do toho strašně moc práce a lidi okolo taky. Samozřejmě budu bojovat dál a budu se snažit být příště o stupínek výš. Jsem strašně unavenej, protože každý zápas byl neskutečný. Ani nevím, kolik je hodin, a ani nevím, jak dnes usnu.

Dalo se v takové únavě ještě zmobilizovat na váš poslední souboj?
Já jsem úplně všechno změnil. Vyměnil jsem úplně všechno oblečení, vzal jsem si nové triko, nový fleret, napil jsem se jinak vody, šel jsem na jiný záchod. Pak jsem se cítil úplně fresh a byl tam zápas, který jsem musel vyhrát. Jsem rád, že skončil vítězně a končím s příjemnou emocí. Chtěl bych pozdravit všechny, kdo mi fandili, moje rodiče, přítelkyni a kamarády do České republiky. Až přijedu, tak to určitě oslavíme.

Bylo vidět, že je to i hodně psychicky náročné. Jak moc to bylo náročné?
Teď si to budu užívat, protože je za tím strašně moc práce. Spousta lidí vidí jen ten zápas o třetí místo, ale ušel jsem strašně dlouhou cestu a jsem vážně vyčerpaný. Do každého zápasu jsem dal všechno, nechal jsem tam srdce i v tom semifinále, kde se mi nedařilo. S trenérem jsme ale dali do kupy plán a vyšlo mi to.

Jaký byl ten pocit v okamžiku, kdy jste dal poslední zásah?
To nevím, nevím. To si vůbec nepamatuju. Já mám prázdno v hlavě a jsem hrozně unavenej. Cítím, jak mě bolí nohy, a strašně bych chtěl, abyste se už na nic neptal (smích).

Hala byla prázdná, ale cítil jste trochu atmosféru?
Jo, fandili mi Kanaďané, fandil mi fyzioterapeut, můj trenér, ten hodně řve a já jsem taky hodně řval. Tohle už se počítá navěky a tohle mi už nikdo nevezme.

Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme