Jsem na tým pyšná, jak se do zápasu vrátil. Porážka bolí hodně, říká po čtvrtfinálovém konci Vyoralová
Postup do semifinále mistrovství Evropy byl blízko, ale nakonec českým basketbalistkám unikl. Ve svém prvním čtvrtfinále po deseti letech podlehly ve slovinské Lublani Maďarkám 61:62. Rozhodující koš dostaly pět sekund před koncem, pak ještě střílela Renáta Březinová, ale neuspěla. Při rozhovoru pro Radiožurnál Sport česká basketbalistka Tereza Vyoralová porážku oplakala.
Jaké jsou pocity po tak urputném boji?
Jsem strašně pyšná na tenhle tým, co předvedl. Myslím, že nikdo moc neočekával, že se vrátíme z minus sedmnácti. Zase jsme ukázaly tvář, kterou tady předvádíme celý turnaj. Závěr nám bohužel nevyšel, dostaly jsme pět vteřin před koncem jednoduchý koš. Ty závěrečné tři vteřiny to už je jen buď a nebo. Bříza to vystřelila správně, tam nebyla jiná možnost. Jestli měli rozhodčí písknout faul nebo ne, bylo to sporné. Bolí to, postup byl blízko, ale pořád máme o co bojovat a chceme se připravit na sobotní zápas.
České basketbalistky podlehly Maďarsku o bod. O medaile si na mistrovství Evropy nezahrají
Číst článek
Je to nejhorší porážka v kariéře?
Určitě to nejvíc bolí, protože to bylo blízko, zvlášť když se hraje kvalifikace o olympiádu. Každej asi ví, že my s Břízou tady už nebudeme tolik let, takže jsme do toho daly úplně nejvíc. Celý tým do toho dal maximum, bylo to vidět na hřišti i na lavičce.
Podle mě by bylo asi lepší prohrát třeba o dvacet, než v závěru o bod. Jsem pyšná, že tenhle tým vždy vstane a bojuje. I když jsme prohrávaly o tolik, tak je neskutečné, že jsme se do toho zápasu vrátily. Maďarky v závěru ukázaly klidnou hlavu, oba týmy bojovaly až do konce a byl to hodně pěkný basketbal.
Další zápas vás čeká až za dva dny, nápor na psychiku a bolest je obrovská. Nezajdete třeba na skleničku?
To ještě nevíme. Hlavně musíme zregenerovat, protože pořád máme o co hrát. Hrajeme to na menší sestavu, takže si možná večer dáme skleničku. O tom to teď není, až pak po turnaji.
