Více než 100% trávník a fotbaloví roboti
Od výkopu úvodního zápasu fotbalového mistrovství světa nás dělí už jen minuty. Naopak náš seriál k této mimořádné sportovní události bude za pár chvil minulostí. Poslední díl jsme se pokusili pojmout trochu odlehčeně. Podělíme se s námi o některé kuriozity, které s mistrovstvím světa souvisejí. Začněme třeba na první pohled banální otázkou, na čem se mistrovství světa bude hrát.
Na plochu Centrálního stadiónu v Lipsku před měsícem pokládali nový, drahocenný trávník pro světový šampionát a výkonné vysavače z plochy dosti hlučně odstraňovaly písek. Když říkám drahocenný, tak to myslím doslova. Pažit, který se jeden rok a jeden měsíc pěstoval v Nizozemsku, stál 150 tisíc eur.
"Trávník už po celou dobu jeho růstu kontroloval speciální tým pro kvalitu hřišť, který patří do struktury Organizačního výboru mistrovství světa. Nejen proto je taky dražší, než je obvyklé," vysvětlil mi Winfried Lonzen, který šéfuje společnosti provozující lipský stadión. Tím druhým důvodem je pěstitel zeleného zázraku. Jmenuje se John Hendriks a jeho firma 'Hendriks Graszoden Gruppe' představuje v pěstování trávníků absolutní špičku.
"Je to premiéra tohoto trávníku se symbolickým názvem "mistrovství světa" - zatím jste ho na žádném jiném stadiónu nemohli vidět. Holandská reprezentace si ho tak ani teoreticky nemohla vyzkoušet," odmítá John Hendriks obvinění, že vypěstoval Oranjes povrch na míru. Jeho krajané totiž na Centrálním stadiónu obstarají první zápas už tuto neděli proti Srbsku a Černé Hoře.
Světová federace FIFA přišla s přísnými předpisy, které mistrovský pažit musí bezpodmínečně splňovat. Na jednom čtverečním metru musí růst minimálně 25 tisíc rostlinek a hustota musí dosahovat 95 až 100 procent. John Hendriks tvrdí, že jím vypěstovaný trávník má hustotu více než stoprocentní a že má pro světový fotbal ideální parametry: "Tím, že tenhle trávník můžete sekat opravdu nakrátko, dosáhnete minimálního odporu proti kutálení míče, což umožňuje hodně rychlou hru."
Odpovědnost za stav hrací plochy má teď v Lipsku Mathias Eichner. Zeptal jsem se ho, v čem se liší třeba neméně slavný trávník na tenisových dvorcích ve Wimbledonu?
"Tenisový trávník musí snést daleko větší zátěž a taky se musí stříhat víc nakrátko. Tady v Lipsku je vysoký dva a půl centimetru, ale ve Wimbledonu je to ještě mnohem méně. Tenisté za základní čarou často mění směr pohybu, a tak se povrch hlavně za žádnou cenu nesmí trhat. Takové vlastnosti má náš trávník jen v okolí branky a hlavně máme kdykoli možnost poškozené místo vyměnit," říká Mathias Eichner.
Zatímco při pěstování trávníků je lidský faktor stále nenahraditelný, třeba při zajišťování bezpečnosti objektů už na scénu vstupuje umělá inteligence. Návštěvníci světového šampionátu by se neměli vyděsit, pokud v útrobách nebo okolí Olympijského stadiónu v Berlíně narazí na robota jménem OFRO-detect. Padesátikilového pásového drobečka vyvinula firma Robowatch. Podle jejího ředitele Ulfa Stremmela bude mít OFRO-detect při mistrovství světa dva hlavní úkoly.
"Zaprvé je to samozřejmě zjišťování přítomnosti osob na místech, kde nemají co dělat - to je tedy vyloženě strážní funkce. Kromě toho ale bude robot neustále kontrolovat ovzduší a zjišťovat přítomnost radioaktivních nebo chemických látek," vypočítává Stremmel.
Hlavní předností robota je - navzdory jeho relativně vysoké pořizovací ceně - levný provoz. Ten je o 50 procent lacinější než lidská pracovní síla. S plně nabitými bateriemi může robot monitorovat plochu o rozloze 10.000 metrů čtverečních nepřetržitě po dobu 12 hodin. Kromě koncentrace nejrůznějších látek a měření teploty přenáší do centrály díky otočné termokameře obrazový signál. To může být během světového šampionátu užitečné v případě vypuknutí pouličních násilností.
"Díky pásovému systému může OFRO stoupat pod úhlem 45 stupňů. Může tak překonat všechny překážky do výšky zhruba 30 centimetrů, to znamená všelijaké stromky, větve, kameny a hlavně taky několik menších schodů, což uplatní právě při ostraze Olympijského stadiónu v Berlíně," popisuje Benjamin Stengl z firmy Robowatch.
Nahradit strážného tak už dnes není problém. Jak dlouho ale ještě potrvá, než se roboti, kteří nesimulují, nespílají sudímu a neprodávají zápasy, stanou na trávníku rovnocennými soupeři fotbalistům z masa a kostí?
"Myslím si, že ještě tak padesát, šedesát let neuvidíme roboty hrát fotbal proti lidem. Musíme vyvinout robota z měkkého materiálu, aby normální hráče při srážce nezranil. Musejí samozřejmě získat zhruba stejnou pohyblivost jako lidské bytosti. A hlavním problémem bude napájení - ještě dnes jsou roboti poháněni bateriemi, a to není ideální řešení," vysvětluje mexický profesor Raul Rojas, který působí na Svobodné univerzitě v Berlíně.
