Celý den bourali vojáci s obojživelnými transportéry ledovou hradbu, která se vytvořila na soutoku Lužnice s Vltavou na Českobudějovicku. Nahromaděné kry zvedly hladinu řeky a hrozilo nebezpečí, že zcela zablokují průtok vody v Lužnici.
Stav ohrožení kvůli rozvodněné řece už neplatí ani v posledním místě v Ústí nad Labem. Hladina Labe tam totiž klesla pod šestimetrovou hranici a od svého pondělního maxima ji dělí už více než stopadesát centimetrů.
|Markéta Kaclová, Petr Doležel, Lucie Weissová, Marika Táborská|Zprávy z domova
Klesající hladiny řek pozvolna odkrývají, jaké škody rozbouřená voda napáchala. Největší starosti dělá lidem, kterým voda zaplavila domy, chaty nebo garáže, mráz. Ten totiž prověří statiku domu a už teď je jasné, že spousta objektů bude muset být stržena. Vodohospodáři se také obávají ledových ker, které se mohou hromadit v řekách. Stav ohrožení ráno platil už jen na třech místech v zemi: na Mži na odtoku z vodního díla Hracholusky a na Labi v Mělníku a v Ústí. Novoroční potopa v Česku má na svědomí stovky zaplavených objektů i přerušení výroby v podnicích. Situace ale není zdaleka tak dramatická jako při srpnových záplavách.
|Markéta Kaclová, Milan Kopp, Jana Zemanová, Miroslav Zimmer|Zprávy z domova
Většina řek klesá, stav ohrožení platí jen na čtyřech místech Česka: v Ústí nad Labem, u Mělníka, na Mži na odtoku z vodního díla Hracholusky a na Cidlině v Sánech. V pondělí večer začalo klesat Labe i v Ústí a kolem 23. hodiny byla jeho hladina na 758 centimetrech, přesto lidem ve svém okolí velmi komplikuje život. V Litoměřicích a okolních obcích se Labe rozvodnilo natolik, že někteří obyvatelé museli být kvůli záplavové vlně evakuováni.
|Milan Kopp, Helena Šulcová, Lenka Rákosová, Marika Táborská|Zprávy z domova
S příchodem neděle nastane mrznoucí počasí. Mráz sice zřejmě zastaví srážky, ale přinese problémy tam, kde se už voda rozlila a nestačila se vrátit do koryt. Předcházející obleva přitom nahnala k tokům další milióny hektolitrů vody z tajícího sněhu. Třetí povodňový stupeň - tedy stav ohrožení - tak po noci na sobotu platil na 22 místech republiky. Večer pak už jen na 16. Hladina Labe v Ústí překročila výšku sedmi metrů a kulminovat by měla v noci nebo v neděli. Na Plzeňsku hrozí řeka Mže, protože hracholuská přehrada musí vypouštět i přepadem. Zatopí především rekreačních objekty v okolí. Neratovická Spolana preventivně zastavila výrobu.
|Milan Kopp, Naděžda Hávová, Jana Zemanová, Vlasta Valentová, Ladislav Pavlík, Marika Táborská, Martin Rachman|Zprávy z domova
Většina lidí si oddechla - hladiny rozbouřených řek na horních tocích klesají. Protože se v příštích dnech má ochladit, dá se předpokládat, že živelní pohroma většího rozsahu teď Česko nečeká. Zažehnána už je hrozba záplav na jihu Čech. Vzestup hladin se ještě očekává na Otavě v Heřmani a Písku a také na Lužnici v Klenovicích. V Plzeňském kraji hladiny řek kromě Berounky v Plzni už dosáhly nejvyššího bodu a pomalu opadávají. Naopak k Ústí nad Labem se povodňová vlna teprve blíží. Řeka tam už překročila šestimetrovou hranici a vodohospodáři vyhlásili stav ohrožení.
Z konečné na konečnou jezdí poprvé od srpnových povodní vlaky na trase A pražského metra. Až na Malostranskou a Staroměstskou, které byly vodou nejvíce zasaženy, tak Pražané mohou využívat všechny jeho stanice, tedy i dosud uzavřenou Dejvickou, Hradčanskou a Můstek. Zároveň skončily uzavírky, které kvůli plynulosti povrchové hromadné dopravy zavedl magistrát.
Cestování městskou hromadnou dopravou v Praze je od dnešního dne opět o něco jednodušší. Vlaky metra totiž už mohou jezdit do dalších stanic trasy B, které byly poškozeny při povodních. Opět funkční jsou stanice Anděl, Karlovo náměstí, Palmovka, Vysočanská a Kolbenova. Po opravách eskalátorů je v provozu i poslední z uzavřených stanic trasy C - Vltavská.
Lidé ze Strakonicka postižení srpnovou povodní dnes převzali první takzvané povodňové domky. Stát na každý nově postavený dům obcím přispěl částkou jeden milion korun.
Rtuť teploměru ukazuje hluboko pod bod mrazu a lidé v povodněmi zpustošených oblastech přesto nepřestávají větrat svá obydlí. Kromě obavy, zda vodou nasáklé zdi přežijí do jara, děsí vytopené také prázdné peněženky. Většina z nich prý totiž na pomoc státu zatím jen marně čeká.
Právnické a fyzické osoby, které pomáhaly při likvidaci následků letošních záplav, se zřejmě dočkají daňového zvýhodnění. Umožní to Poslaneckou sněmovnou dnes schválená novela daňových zákonů. Pokud jí schválí i Senát a podepíše prezident republiky, mohla by platit ještě pro letošní rok.
Lidé postižení záplavami mohou u téměř s jistotou počítat s tím, že jim obec bude moci snížit nebo zcela odpustit daň z nemovitosti. Vyplývá to totiž z novely příslušného zákona, kterou jednomyslně schválila Poslanecká sněmovna. Zbývá jen souhlas Senátu a podpis prezidenta.
Poslanecká sněmovna schválila přijetí úvěru ve výši 12 miliard korun od Evropské investiční banky na povodňové škody. 7 a půl miliardy korun přitom bude vláda na tyto účely čerpat příští rok a zbylých 4 a půl miliardy v roce 2004. Kromě toho chtějí zákonodárci také daňově ulevit lidem, kteří byli živelní katastrofou nejvíce postiženi, ale také těm, kteří při odstraňování následků záplav pomáhali. Do druhého čtení totiž dnes v dolní komoře prošly dva návrhy - jeden vládní a druhý z dílny ODS - na úpravy zákonů, které to mají umožnit.
Hladina Vltavy v hlavním městě nadále stoupá a je tam vyhlášen první povodňový stupeň, bdělost. Průtok řeky se během soboty zvýšil na 650 metrů krychlových za vteřinu. K dosažení druhého stupně by korytem muselo protékat 1000 metrů krychlových, vodohospodáři ale nepředpokládají, že by k tomu mohlo dojít. Magistrát ale preventivně nechal vyklidit náplavky, kterým hrozí částečné zalití vodou.
Sedimenty v Labi pod Spolanou Neratovice obsahují enormně vysoké hodnoty polychlorovaných bifenylů. Prokázaly to další chemické analýzy sdružení Arnika, které za zdroj znečištění považuje právě Spolanu. Spolana to odmítá. Ještě od Arniky nedostala protokoly, podle kterých by mohla určit, zda se jedná o polychlorované látky ze Spolany nebo jiného podniku.
Škody po srpnových záplavách vyčíslila vláda na 70 miliard korun. Je to tedy méně, než se původně odhadovalo. Přesto byly letošní povodně ničivější než ty v roce 1997, kdy škody dosáhly 63 miliard korun. Podle vládní mluvčí Anny Stárkové ovlivnily povodně i výnosy z turistického ruchu, a to ve výši přes 10 miliard korun.
V povodněmi nejvíce postižených oblastech na Mělnicku dnes o půlnoci skončí stav nebezpečí. V 17 obcích platil s půldenní přestávkou od poloviny letošního srpna a umožnil pružnější likvidaci následků ničivého řádění Vltavy a Labe. Dneškem problémy v této části středních Čech rozhodně nekončí.
Výrobu kyseliny sírové dnes po povodních obnoví neratovická Spolana. Dva dny bude vycházet z komína továrny bílý kouř, který by se však za hranice chemičky podle jejího vedení neměl dostat.
Peníze z Evropské unie na pomoc oblastem postiženým srpnovými povodněmi jsou na cestě. Okamžitě k dispozici bude během několika dní 35 a půl miliónu eur. Podpisem finančních memorand to dnes v Praze potvrdil šéf delegace Evropské komise u nás Ramiro Cibrian.
Ze Spolany Neratovice zřejmě při srpnových záplavách neunikly jen dioxiny, ale i další velmi toxické látky - polychlorované bifenyly, tedy PCB. Podle ekologického sdružení Arnika tomu nasvědčují výsledky rozborů, které nechala udělat ze sedimentů odebraných v Labi nedaleko chemičky. Zjištěné hodnoty bifenylů v řece nejsou životu nebezpečné. Spolana obvinění odmítla, protože ve svém areálu nepoužívá oleje s obsahem těchto látek.
Zpracované protipovodňové plány a ochranná opatření při letošních povodních neselhala, nebyla ale vypočítána pro tak rozsáhlou katastrofu. Uvedl to prezident České asociace zpracovatelů povodňových plánů Jan Papež. Podle něj tvrzení platí i pro úniky nebezpečných látek z neratovické Spolany - její protipovodňová opatření měla dokonce o něco vyšší úroveň, než současná legislativa požaduje.
Pražský magistrát dnes začne vydávat nová povolení ke vjezdu do uzavřených ulic v centru města. Karty "P" začnou platit 4. listopadu. Do 15. listopadu ale ještě budou moci řidiči jezdit na povolení typu D. Magistrát předpokládá, že se bude počet neprůjezdných ulic snižovat, a proto nebude o karty P žádat tolik lidí jako o povolení předchozí.
Peníze, které obcím postiženým povodní předisponoval z letošní rezervy státního rozpočtu krajský úřad, jsou použitelné i po skončení krizového stavu. Vyplývá to z výsledků schůzky starostů Litoměřicka se zástupcem úřadu. Podmínkou je použít peníze na úhradu prvotních nákladů, teré prokazatelně vznikly během povodní. Proúčtovány ovšem musejí být do letošního prosince.
Po deštivém týdnu se hladiny jihočeských řek zklidňují a pomalu začínají opadávat. Výjimku jsou jen Lužnice a Blanice, které se zastavily na svých čtvrtečních maximech. Lužnice přitom v Klenovicích už týden překračuje hranici druhého stupně povodňové aktivity a Blanice je na stupni prvním. První povodňový stupeň také ještě ráno platil na Malši v Římově, na Blanici v Heřmani a na Nežárce v Lásenici. Meteorologové ovšem mají na příští dny jen samé dobré předpovědi: srážky na jihu Čech by měly postupně ustat a další vzestupy se neočekávají.
Ode dneška je opět otevřená stanice metra C Florenc. Cestující ale zatím mohou využít pouze její část na trase C. Ta spojuje s Florencem Jižní město. Trasa B vedoucí ze Smíchova na Prahu 8 zůstává uzavřená. Přístupy jsou obedněné a dolů není vidět. Dřevotříska lemuje i vestibul céčka. Kolik zatím oprava Florence stála, dopravní podnik neví. Rekonstrukce pokračuje. Bylo nutné například vyvézt všechen zabahněný štěrk z kolejiště, vše vysušit a zavézt znovu. Lidé teď ocení zejména to, že metro teď spojuje ústřední autopbusové nádraží s hlavním vlakovým.
Čtyřem krajům dnes vypršela lhůta na podání projektů a žádostí o peníze z Evropské unie. Ta na obnovu infrastruktury po srpnových ničivých záplavách uvolnila z programu PHARE pro Jihočeský, Ústecký, Středočeský a Plzeňský kraj asi 320 miliónů korun. Zmíněné čtyři regiony byly vyhodnoceny nezávislými odborníky jako povodněmi nejhůře postižené.
Pod zákonem o referendu o vstupu České republiky do Evropské unii už je souhlas Poslanecké sněmovny. Zákon dnes podpořila drtivá většina přítomných zákonodárců. Občané tak mají velkou naději, že o našem případném členství rozhodnou sami, nikoliv politici. Předlohu musí ještě projednat Senát. Pokud ji podpoří i on a podepíše prezident, referendu už nebude stát nic v cestě. Podle předběžných vyjádření politiků by se pak mohlo konat v květnu nebo červnu příštího roku.
