‚Tanky střílely na studenty.‘ Čínský režim před 30 lety krvavě potlačil protesty na náměstí Nebeského klidu

Přesně před třiceti lety, v noci na čtvrtého června 1989, čínské bezpečnostní složky krvavě potlačily protesty v centru Pekingu. Při masakru na náměstí Nebeského klidu přišly o život stovky, podle některých odhadů až tisíce lidí. Stovky dalších utrpěly zranění nebo poté emigrovaly ze země. Čínský ministr obrany Wej Feng-che o víkendu uvedl, že potlačení nepokojů bylo správným politickým krokem.

Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Byla to situace, jakou Čína ve svých novodobých dějinách nezažila. Nikdy předtím ani poté.

Přehrát

00:00 / 00:00

‚Tanky střílely na studenty.‘ Čínský režim před 30 lety krvavě potlačil protesty na náměstí Nebeského klidu. Téma pro Ivanu Milenkovičovou

Podle odhadů několik set tisíc lidí, možná i přes půl milionu (zprvu studentů a poté i pracujících) tou dobou už několik týdnů demonstrovalo za politické reformy. Přímo v centru čínské metropole, na náměstí Nebeského klidu neboli Tchien-an-men.

V noci ze 3. na 4. června 1989 tam ale veškeré pokusy o uvolnění čínského komunistického režimu skončily.

Střelba na nevinné studenty

Tehdejší komunistické vedení vinilo demonstranty z kontrarevoluce a snahy o svržení vládnoucí strany. Čínské bezpečnostní složky proto protesty násilně rozehnaly.

„Čínská vláda má situaci v zemi plně pod kontrolou. Prohlásil to v rozhovoru pro americkou televizní společnost NBC mluvčí čínské vlády Jian Mu. Oznámil rovněž, že při vyklízení centrálního pekingského náměstí Tchien-an-men nezahynulo víc než tři sta osob, přičemž víc než polovina z nich byli vojáci,“ informovaly tehdy o dění Rozhlasové noviny.

Čínský Červený kříž v té době přitom kalkuloval s 2600 mrtvými. Bilanci ale později popřel. V dobových britských diplomatických depeších, které před dvěma lety nechal Londýn odtajnit, se dokonce počet odhadovaných obětí vyšplhal až na 10 000.  

Masakr na Náměstí nebeského klidu i vliv Číny. Ulicemi Hongkongu prošly tisíce demonstrantů

Číst článek

„Bylo to šokující, děsivé dívat se, jak projíždějí tanky po náměstí Nebeského klidu a celou noc se tam střílí na nevinné studenty, kteří nemají žádné zbraně v rukou a jenom tam pokojně demonstrovali. Bylo děsivé dívat se na to,“ vzpomínala na události před třiceti lety pro Český rozhlas Rušan Abbásová.

Jako Ujgurka, příslušnice etnické muslimské menšiny ze severozápadu Číny, ze země odjela jen pár týdnů před masakrem. V Číně podle svých slov čelila represím za to, že se politicky angažovala. Přelomové události ze čtvrtého června sledovala už jen z televizní obrazovky ze Spojených států. Mezi protestujícími studenty měla ale řadu známých a přátel.

Něco, o čem se nemluví

Události, které se před třiceti lety odehrály na náměstí Nebeského klidu, si i po letech dobře vybavoval taky Jonathan Lau. Kanaďan čínského původu.

„Jsem emigrant. Dobře si na to ale pamatuji, protože jsem v té době cestoval po Číně a na demonstracích jsem byl od počátku. Bylo to velmi emotivní. Nikdo z nás nevěřil, že to tak špatně skončí,“ vzpomínal před pěti lety v reportáži někdejší zpravodajky Českého rozhlasu Kateřiny Procházkové z hongkongského muzea věnovaného masakru.

Výročí masakru na náměstí Nebeského klidu se blíží. Čína zablokovala Wikipedii ve všech jazycích

Číst článek

Na rozdíl od pevninské Číny v bývalé britské kolonii – dnes zvláštní správní oblasti Číny – na tyto události každoročně vzpomínají. V samotném Pekingu se žádné připomínky masakru nikdy konat nemohly. Tamní krvavé potlačení protestů je i třicet let poté tabu. Čínští cenzoři dlouhodobě mažou z internetu i veškeré zmínky o tehdejších událostech.

O to víc tak překvapilo víkendové prohlášení čínského ministra obrany. „Vláda byla odhodlaná zastavit tyto nepokoje. A bylo to správné politické rozhodnutí,“ prohlásil šéf čínské obrany Wej Feng-che na bezpečností konferenci v Singapuru.

Odkazoval se přitom na stabilitu své země. O tom, že rozhodnutí bylo ospravedlnitelné, podle něj svědčí rozvoj Číny od té doby.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme