Golfský proud slábne. Klimatologové se přou, zda Evropu ochlazuje, či otepluje
Golfský proud kvůli klimatické změně zpomaluje a podle většiny klimatologů to může znamenat ochlazení některých částí Evropy včetně například Británie. Studie čínsko-amerických vědců zveřejněná v prestižním časopisu Nature teď naznačuje, že by to mohlo být naopak. Slábnoucí Golfský proud by ve skutečnosti mohl severozápad Evropy oteplovat ještě víc než dosud.
Golfský proud vede teplou vodu z mexického zálivu k břehům severní Evropy a tím ji ohřívá. V posledních desetiletích ale slábne. Podle většiny klimatologů by oslabování golfského proudu pro Evropu mělo znamenat ochlazení. Autoři nové studie s tím ale nesouhlasí.
Sledovali změny v síle Golfského proudu v posledních 70 letech a zjistili, že pravidelně kolísá. V dobách, kdy je proud pomalejší, bylo podle jejich měření v Evropě tepleji, zatímco v čase rychlejšího proudění byly dotčené části kontinentu relativně chladnější.
Podle studie je to proto, že rychlejší proud uchovává teplou vodu hlouběji pod hladinou oceánu. Naproti tomu když je Golfský proud pomalejší, teplo se uvolňuje do atmosféry, čímž podle studie zahřívá i okolní pevninu.
„Nová hypotéza, která byla zveřejněna v časopisu Nature, tvrdí, navzdory současné představě, že takzvané zpomalení atlantické cirkulace – někdy populárně zkráceně nazýváno Golfský proud – by opravdu mělo znamenat dočasné zrychlení globálního oteplení,“ popisuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus klimatolog Alexandr Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Současně však namítá: „Problémů s tímto tvrzením je několik. V článku autoři zanedbávají některé další faktory, které ovlivňují globální teplotu – jedním z nich je například emise aerosolů.“
Hledání způsobů zadržování vody
Spojovat současnou vlnu veder a sucha v částech Evropy se slábnoucím Golfským proudem je podle Ače velmi předčasné. „Opravdu dochází ke zpomalování Golfského proudu, to je změřeno. Zatím je to ale postupný proces. Zpomalení je za posledních 50 let asi o 15 procent. Extrémnější vlny veder budou souviset s lokálnějšími podmínkami, s dlouhodobějším trendem nárůstu globálních teplot,“ říká Ač.
Zda může nebývale teplé počasí například na Britských ostrovech nebo v Nizozemí souviset s klimatickou změnou, podle Ače nejde říct. „Určitě bude potřeba dalších studií, které by tuto hypotézu potvrdily. Zatím bych to viděl jako zajímavou myšlenku, která bude buď potvrzena, nebo vyvrácena,“ odpovídá klimatolog.
Klimatické prognózy pro Českou republiku pak do nejbližších let poměrně jednoznačně naznačují pokračování dosavadních trendů. „Srážky se v ročním průměru nezvyšují. Bohužel ale rostou průměrné roční teploty. Budeme muset hledat stále efektivnější způsoby, jak vodu, která nám spadne, efektivně zadržet, aby byla k dispozici, když naopak nebude pršet a budou extrémní sucha,“ dodává Alexandr Ač.
