Myš slyší podobně jako člověk. Vědci to zkusí využít proti stárnutí sluchu
Myši potřebují k přežití dobrý sluch. Nový výzkum pod vedením vědců z Univerzity Johnse Hopkinse dokládá, že když jsou tato zvířata vystavena různým zvukům najednou, mají dobře propojenou pravou a levou hemisféru. U hluchých myší takové propojení nenašli.
„Myší a lidský mozek nejsou o moc jiné,“ uvozuje studii zoolog Pavel Stopka, který dlouhodobě myši zkoumá. Práce jeho amerických kolegů vyšla v odborném časopise PNAS.
Nový pohled na myší mozek badatelům zprostředkoval speciální mikroskop, kterým dokázali sledovat obě hemisféry najednou. Vědci doufají, že by jejich výzkum mohl pomoci medicíně.
Myš, stejně jako člověk, poslouchá ušima s podobným sluchovým aparátem, stejně jako člověk má tři sluchové kůstky. Důležité informace, jak vědci zjistili, míří také u ní do rozdělené sluchové kůry v mozku.
„Do myší můžeme dát sondy a minikamery, a to nás může posunout k lepšímu pochopení lidského mozku, který známe hlavně z funkční magnetické resonance,“ vysvětluje Stopka.
Autoři studie se zajímají například o možnost, zda by tyto zobrazovací metody mohly pomoci zpomalit stárnutí sluchu.
Slova a obsah
U většiny mozkových center u myší i lidí dělají obě hemisféry totéž. Některá centra, třeba právě sluchové centrum, se u myší dělí stejně jako u lidí. „U lidí levá část detekuje slova, pravá spektrální obsah. Pozná třeba, jak je daný tón vysoký nebo jak dlouho trvá,“ připomíná Stopka.
Věda pro děti: Myši umí zpívat. Proč to dělají a komu zpívají?
Číst článek
Ze studie plyne, že myši mají v mozku něco podobného, jen neprovozují slovní komunikaci. „Rozlišují, jaký typ vokalizace slyší a její rozsah,“ říká etolog a sociální psycholog Marek Špinka.
„Je lepší, když se hemisféry specializují a nemusejí všechno dělat dvakrát,“ podotýká Špinka.
Studie také ukazuje, že existují oblasti myšího mozku, které se specializují na rozpoznávání specifických hlasů zvířat.
Bolestivé tóny
Experimentátoři myším pouštěli různé zvuky a sledovali reakce jejich mozkových center. Šlo o ultrazvukové tóny mláďat nebo dospělých o frekvenci mezi 70 a 90 kilohertzy.
Když myši zaslechly, že jinou myš něco bolí, jejich reakce se lišila podle pohlaví. „Odlišná odpověď v pravé a levé hemisféře se v této situaci objevuje jen u samiček, nikoliv u samců,“ popisuje etolog a evoluční psycholog Marek Špinka.
Bylo by ale předčasné to spojovat se zažitou představou, že ženy jsou empatičtější než muži.
Babysitting v tlupě
Ze studie Špinkova týmu před několika lety vyšlo, že pokud jde o vnímání hlasů dětí, které ještě neumějí mluvit, včetně reakce na očkování, rozdíl mezi muži a ženami není.
Myši odhánějí nápadníky hormonem, který voní jako banány. Chrání tak své potomstvo
Číst článek
Také rozdíl mezi rodiči a těmi, kdo děti neměli, byl minimální. I mladí muži, kteří nikdy neměli děti, dokážou velmi dobře odhadnout, zda situace, v níž se dítě nachází, je, nebo není pozitivní. To může mít podle vědců už prastarý evoluční základ.
„Člověk vždy vychovával děti v páru a bylo velmi důležité, aby i otec nebo možná i někdo jiný z tlupy rozpoznával, že dítě pláče a musí se něco udělat,“ uvádí Marek Špinka.
U některých jiných zvířat, vědec uvádí příklad ploutvonožců, kde se samec o mláďata nezajímá, podobná věc zřejmě není evolučně potřeba.
Poslechněte si celou Laboratoř v audiozáznamu.
