Vědci objevili u Sicílie tři podvodní sopky, mohou být aktivní. Vulkány jsou nejméně šest kilometrů široké
Po několikatýdenní hlubinné expedici objevili vědci z celého světa u jihozápadního pobřeží Sicílie tři podvodní sopky, i když si nejsou zcela jisti, zda jsou aktivní. Nově nalezené vulkány jsou nejméně šest kilometrů široké a tyčí se více než 150 metrů nad okolním mořským dnem, uvedl ve středu list The Guardian.
Italský Národní institut oceánografie a aplikované geofyziky v mořské oblasti mezi městy Mazara del Vallo a Agrigento objevil řadu podvodních sopek již v roce 2019.
Vědci prováděli průzkum mořského dna podél Sicilského průlivu na palubě německého plavidla Meteor a dokončili jej teprve před několika dny. Mezi 16. červencem a 5. srpnem shromáždili vzorky hornin, včetně lávových usazenin, které mají být analyzovány v nadcházejících měsících, uvedl list The Guardian.
„V oblasti jsme zaznamenali hydrotermální aktivitu, ale ještě je příliš brzy na to říct, zda jsou tyto sopky aktivní,“ řekl výzkumník z Národního institutu oceánografie a aplikované geofyziky Dario Civile. Vědci podle něj nejprve musí analyzovat sesbírané vzorky.
Výzkumníci během expedice objevili také 100 metrů dlouhý a 17 metrů široký vrak lodi zhruba v polovině cesty mezi sopečným ostrovem Linosa a Sicílií. „Stále o tomto vraku nic nevíme a v tuto chvíli není možné zjistit, z jaké doby pochází,“ řekl Civile.
Expedici vedla Maltská univerzita společně s Národním institutem oceánografie a aplikované geofyziky, na průzkumu se ale podílela řada dalších výzkumných ústavů z celého světa.
Ačkoli podmořské erupce často zůstávají nepovšimnuty, předpokládá se, že pod vodou se nachází více než jeden milion sopek, které jsou zdrojem 80 procent sopečné činnosti na celém světě.
Dronové záběry umožňují nahlížet na žraloky z nové perspektivy, využívají je vědci i ochranáři
Číst článek
Civile uvedl, že v minulosti podmořské sopky v této konkrétní oblasti již jednou vybuchly, a následně se zde objevily malé ostrůvky. Někde se vynořily z vody jen krátce a poté zase zmizely v moři. Dne 18. července 1831, několik kilometrů od nedávného objevu, prorazil sopečný ostrov hladinu Středozemního moře, zhruba 50 kilometrů od města Sciacca.
Krátce poté vedl kapitán Humphrey Le Fleming Senhouse britskou námořní výpravu k vrcholu a pojmenoval jej po prvním lordu admirality Jamesi Robertu George Grahamovi. Král tehdejšího království obojí Sicílie Ferdinand II. byl rozzuřen ztrátou potenciální strategické základny a vyslal válečnou loď, aby nahradila britskou vlajku.
Vylodila se zde také francouzská výprava, která ostrůvek pojmenovala Giulia, čímž se rozpoutal trojstranný spor, který však za několik měsíců náhle skončil. V prosinci 1831 ostrov, který Sicilané nazývali Isola Ferdinandea na počest Ferdinanda II., zase zmizel.
V listopadu 2000 vyvěsili sicilští potápěči na této bublající podmořské sopce vlajku, aby zmařili případné nároky na britskou svrchovanost v případě, že by se znovu vynořila. Byli přivoláni potomci rodu Bourbonů, kteří kdysi vládli Neapoli, a do moře byla spuštěna pamětní deska s nápisem: „Vždycky bude sicilská.“
