Zákaz pesticidů kvůli masivnímu úhynu včel? 'Nic nevyřeší, přišli jsme o tuny řepky,' reaguje Zemědělský svaz

V Evropě ubývá včel a na vině jsou pesticidy. Členské státy Evropské unie proto koncem dubna odhlasovaly zákaz látek ze skupiny neonikotinoidů, které se podle všeho zásadně podepsaly na masivním úhynu včel. Česko ale bylo proti, za zmíněné pesticidy prý není adekvátní náhrada, hlavně při pěstování cukrové řepy. Tématu se věnoval Český rozhlas Plus.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Nemyslím si, že zákaz českému zemědělství uškodí, ale zkomplikuje ho, protože budeme muset hledat nová a lepší řešení,“ tvrdí v pořadu Pro a proti Vojtěch Kotecký, analytik centra Glopolis. 

Zasypal Česko pyl z řepky? 'Úplná blbost, pochází z jehličnanů,' upozorňuje alergolog

Číst článek

Plošný zákaz neonikotinoidů byl podle něj nutný s ohledem na způsob jejich použití a fungování. Neprovádí se s nimi totiž plošné postřiky, ale často se používají k moření osiva před setím. „Látka prostupuje celou rostlinou a vytváříme tím toxickou krajinu, místo abychom používali cílené dávky tam, kde se objeví škůdci. Většina pesticidu se navíc ukládá v půdě a toxickým se stává i okolní plevel,“ upozorňuje.

O škodlivosti neonikotinoidů prý existuje velké množství dat. Kolapsy kolonií včel odpovídají místům, kde byly tyto pesticidy používány. Kotecký připomíná, že před pěti lety došlo k provizornímu omezení používání neonikotinoidů u kvetoucích rostlin. Nyní se ale ukázalo, že problémy jsou ještě vážnější, než se čekalo.

„V naší krajině včely a jiný užitečný hmyz potřebujeme, i když to bude v některých odvětvích znamenat komplikaci. Budeme muset změnit způsob pěstování, který jsme používali v posledních dvaceti letech – neonikotinoidy nejsou nic tradičního,“ podotýká.

Kompenzace zemědělcům?

Podle Vladimíra Píchy ze Zemědělského svazu ČR ale zákaz neonikotinoidů nic neřeší, ani nezastaví úbytek včel. Naopak se začnou používat starší a překonané prostředky na bázi organofosfátů, které škodí hmyzu i obratlovcům. A u nově vyvinutých látek zase není jasné, jaké budou mít vedlejší vlivy.

Zmiňované omezení používání pesticidů u kvetoucích rostlin prý nijak nezpomalilo úbytek hmyzu, ale zvýšilo náklady. „U řepky to znamenalo ztrátu přibližně milionu tun, kterou Evropa potřebuje a musela ji dovézt odjinud,“ upozorňuje Pícha.

Připouští, že řepky se v Česku pěstuje relativně hodně, ale méně než obilí nebo kukuřice. „Řepky by mohlo být méně, ale co místo ní? Zemědělci by rádi měli pestřejší skladbu plodin, ale musí pro ně mít odbyt. S neonikotinoidy souvisí také cukrová řepa, a pokud přestaneme mořit osivo, hrozí, že budeme snižovat výměru,“ zdůrazňuje.

Proč se ale proti zákazu neonikotinoidů nepostavily i další státy pěstující cukrovou řepu? „Tamní zemědělci to také cítí jako problém, ale pěstitelé tam dostanou náhradu. Je naše společnost ochotná platit zemědělcům za to, že budou mít další omezení?“ ptá se Pícha.

Michael Erhart, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme