Představuje si, že píše rukou, a počítač z toho vytváří písmena. Technologie může pomoci ochrnutým

Mozkový implantát dokáže s pomocí umělé inteligence převést myšlenky do počítače jako text. Píše skoro stejně rychle jako lidé na chytrých telefonech. Američtí vědci ze Stanfordovy univerzity svůj vynález popsali ve studii zveřejněné časopisem Nature. Doufají, že v budoucnu by mohla nová technologie pomoct ochrnutým lidem.

Dnešní Plus Stanford Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Psaní, počítač (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Zařízení popsané v časopise Nature spoléhá na senzory, které má paralyzovaný člověk implantovány v mozku. V praxi to pak probíhá tak, že si člověk představí, že píše rukou dané písmeno. Zařízení to rozpozná, dešifruje a zapíše konkrétní znak.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se dá propojit mozek člověka s počítačem, vysvětluje vědecký redaktor Štěpán Sedláček

Technologie využívá metodu pokročilého strojového učení – umělé neuronové sítě. Algoritmus se postupně naučí rozeznat, jak se v mozkové aktivitě projevuje myšlenka na daný znak abecedy.

„Učí se na základě toho, že to viděl mnohokrát předtím. Jde o součást kalibračního procesu, kdy sbíráme data o účastníkovi, který se snaží opakovaně napsat různá písmena,“ objasnil vedoucí výzkumu Francis R. Willett ze Stanfordovy univerzity.

„Algoritmus je poté schopen si pomocí mnoha opakování udělat obrázek o tom, jak každý z nich vypadá. Sleduje vzorce neuronové aktivity a pamatuje si je. Ví, jaký druh vzorce je spojený s každým písmenem. Když ho pak rozpozná v neuronovém záznamu, tak dané písmeno napíše,“ vysvětlil neurovědec v podcastu Nature, jak lze psát pomocí mysli.

Rychlé jako psaní rukou

Dobrovolník, se kterým technologii zkoušeli, ochrnul od krku dolů po úrazu v roce 2007. V roce 2016 mu lékaři na povrch mozku implantovali dva čipy o velikosti 4 x 4 milimetry. Každý z nich disponuje stovkou elektrod. Ty přijímají signály z části mozku, která ovládá ruku.

Výsledné psaní je u něj rychlejší než u starší technologie, která umožňuje výběr písmen na virtuální klávesnici.

„Původní zařízení na bázi kurzoru a klikání dosahovalo rychlosti okolo 40 znaků za minutu. Oproti tomu tato metoda zvládne 90 znaků za minutu. To znamená zhruba 18 slov za minutu. To je senzační, protože to už je rozsah, který je snad srovnatelný s rychlostí psaní rukou. Nebo s tím, jak byste psali na chytrém telefonu. V budoucnu bychom rádi tento proces ještě urychlili,“ podotkl Willet.

Ve srovnání s pohybem kurzoru se představovaná trajektorie při psaní velmi liší a související odlišné signály v mozku pak lze snáze rozpoznat, vysvětlil neurovědec.

Tento způsob psaní podle studie vychází jako rychlejší i ve srovnání s běžně dostupnými neinvazivními pomůckami, kdy ochrnutý člověk píše pomocí senzorů sledující pohyb očí.

Zařízení dokázalo správně rozpoznat znak ve zhruba 94 procentech případů. Když k tomu badatelé připojili prediktivní nástroj, který funguje podobně jako autokorekce při psaní v mobilu, tak se dostali na úroveň 99,1 procenta.

Data výzkumu jsou veřejná

Podle souvisejícího článku v Nature ještě bude potřeba provést řadu dalších kroků, než bude podobná technologie ochrnutým lidem běžně k dispozici. Mimo jiné jde o to, jestli se stejně dobré výsledky prokážou dlouhodobě, a to i u dalších lidí. A zda je bude možné generalizovat.

Umělá inteligence napsala rozhlasové příběhy. Mají celou dějovou linku včetně zápletky

Číst článek

Dále je také otázkou, jak to bude celé fungovat mimo laboratorní prostředí a případně v jiných jazycích, které mnohdy disponují podstatně větším počtem znaků, než kolik jich je potřeba k zápisu angličtiny v latince.

Willetův tým nicméně svá data poskytnul veřejně dalším vědcům, což by mohlo celý vývoj urychlit.

Technologie spadá do kategorie neurálních rozhraní, která propojují mozek a počítač. Je známá pod označením BCI (Brain-computer interface). Vedle invazivních řešení, využívajících mozkové implantáty, které se neobejdou bez chirurgického zásahu, existují ovšem i částečně invazivní a také různá neinvazivní řešení, kdy se mozková aktivita sleduje pomocí senzorů na kůži.

Poslechněte si shrnutí od vědeckého redaktora Štěpána Sedláčka.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme