Emise oxidu uhličitého oteplují planetu, smog ji ochlazuje, oba faktory působí negativně, varují vědci
Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen tam, kde unikly do vzduchu. Z nové studie však plyne, že aerosoly ke klimatické změně přidávají další negativní efekt – dokonce i za hranicemi oblastí, ve kterých unikly, píše se v časopise ScienceAdvances.
Emise oxidu uhličitého (CO2) jsou klíčovým předmětem zájmu vědců, států a firem, protože oteplují planetu. Badatele z univerzit v Austinu a San Diegu zajímal efekt částic aerosolů, které vznikají spalováním fosilních částic nebo dřeva a ovzduší naopak ochlazují.
Na lidi, zemědělství a ekonomiky v různých částech světa aerosolové částice ze smogu působí různě. Jejich studie vyšla v časopise ScienceAdvances.
„Částice jsou vypuštěny lokálně. Ale když cestují, jdou s větrnými proudy, a nakonec někde spadnou,“ popisuje syntetický chemik Petr Cígler. Pomáhají například také šířit covid nebo další infekce.
Studie dokládá nadnárodní přesah působení aerosolů. „Nemůžeme se spolehnout na to, že nám zlepší situaci se skleníkovým efektem. Mají jiné negativní působení, které se k němu přičítá,“ podotýká biochemik Jan Konvalinka.
Dětská úmrtí
Vědci namodelovali například kombinovaný efekt aerosolů a klimatické změny na úmrtnost dětí, změny počasí nebo produktivitu plodin. Mimo jiné zjistili, že emise z Evropy mohou vyvolávat čtyřikrát víc dětských úmrtí mimo náš kontinent než na něm.
„Zohlednili vlivy na životní prostředí, které už byly prokázané, a v desítkách studií perfektně korelované,“ chválí náročnou metodu kolegů Cígler. „Pokoušeli se o extrémně obtížné výpočty,“ poznamenává Jan Konvalinka.
Dopady znečištění se podepisují na zdraví lidí po generace, pomoct může životní styl, radí genetik
Číst článek
Autoři studie spojili svou práci také s ekologickým apelem. Vyslovili přání, že by studie mohla přispět k zájmu států světa o rychlejší dekarbonizaci, tedy omezování emisí skleníkových plynů než dosud.
Dvojnásobné náklady
Ze studie také plyne, že například v Číně můžou odhadované náklady na mitigaci – zmírňování účinků klimatické změny – vzrůst na dvojnásobek. Naopak vliv aerosolů v Evropě a USA z modelů vyšel jako poměrně malý.
Po zkušenosti z řady částí světa autoři práce dávají odborné komunitě ke zvážení, zda nezměnit to, že se emise skleníkových plynů počítají takzvaně na hlavu, jak je to zakotveno v Pařížské dohodě.
Podle nich bude možná potřeba hledat jiné způsoby, jak vyčíslit společný efekt klimatické změny a škodlivin v ovzduší.
Poslechněte si celou Laboratoř o tom, jak působí smog na různých místech planety, o užitečnosti přírodního hedvábí a příspěvku k léčbě závislostí. Debatují biochemik Jan Konvalinka, syntetický chemik Petr Cígler. Spoluúčinkuje herečka Andrea Černá. Moderuje Martina Mašková.
