Češi recyklují jen pět procent vyřazených mobilů. Životní prostředí tím trpí
V České republice se recykluje jen pět procent vyřazených mobilních telefonů. Většina přístrojů končí v popelnicích nebo je mají lidé schované doma v šuplících. Mobily přitom obsahují jak cenné kovy, které by bylo možné znovu využít, tak látky nebezpečné pro životní prostředí.
„Asi jeden nebo dva mobily máme doma v šuplíku, pro případ.“
„Momentálně mám v zásobě tři. Kdyby se mi rozbil ten stávající.“
„Ten můj má teď taťka. Byly slevy, tak jsem si koupila nový, ten starý má taťka. On má dva.“
Z odpovědí náhodně oslovených Brňanek jasně plyne, kde končí většina vysloužilých mobilů. Kromě ukládání do šuplíků se předávají třeba rodičům, kteří tolik nelpí na trendovosti daného modelu.
„Počet nepoužívaných, ale k recyklaci neodevzdaných telefonů se v České republice odhaduje až na osm milionů kusů,“ říká Daniel Hladilín z neziskové společnosti Asekol, která se věnuje sběru a recyklaci elektroniky:
„Kdyby došlo k recyklaci těch osmi milionů kusů, tak se nemusí vytěžit 2800 kilogramů stříbra, 272 kilogramů zlata, 128 tun mědi. Jsou tu další komodity: olovo, paladium, platina,“ vypočítává Hladilín.
Přitom recyklovat je podle jeho slov v Česku jednodušší než třeba v sousedním Rakousku, protože máme pětkrát více sběrných míst než naši jižní sousedé:
„Jsou to sběrné dvory, prodejci a servisy elektroniky, speciální boxy ve městech a ve firmách, školy zapojené do recyklačních programů. Myslím, že se nikdo nemůže vymlouvat na to, že je to komplikované a že jsou ta místa vzdálená.“
Stačí ale nahlédnout do jednoho ze servisů mobilních telefonů v centru Brna. Jan Drlík říká, že u nich lidé moc nerecyklují:
„Schránku tady máme, mobilů se v ní ale zas tolik neobjevuje. Myslím si, že jich je tak třicet za měsíc. Není to nějak převratný číslo,“ hodnotí Drlík. Odevzdané telefony se odesílají specializované firmě k ekologické likvidaci.
Sběr použitých mobilů se společnost Asekol snaží podpořit různými projekty, doplňuje Daniel Hladilín:
„Třeba ‚Věnuj mobil‘ má dvě roviny. Jedna je rovina sociální, my ty telefony předáváme specializované firmě, která zjišťuje, jestli telefony jsou ještě funkční, a předáváme je dál do dětských domovů nebo organizacím, které spolupracují s handicapovanými občany. Další rovina je znovu využití materiálů, ta samotná podstata recyklace,“ objasňuje Hladilín.
Jedním z posledních projektů Asekolu na jižní Moravě byla soutěž mezi základními školami v Kuřimi. Děti v ní vybraly 415 mobilů k recyklaci.
