Superpočítač budovaný v Ostravě vydrží bez proudu desítky hodin
Vědci ve vyspělých zemích světa mohou s pomocí rychlého a výkonného superpočítače během pár minut spočítat například složitou rovnici, za jak dlouho dorazí k pobřeží vlna vyvolaná otřesy na dně oceánu. Takový stroj bude do dvou let fungovat také v Ostravě, kde se právě buduje. Využití najde ve vědě i průmyslu – zvládne vymodelovat vývoj znečištění nebo třeba průběh povodní.
Ostravská firma K2 patří mezi přední české IT firmy s nabídkou informačních technologií. Její zařízení může názorně simulovat budoucí superpočítač, který do dvou let vyroste v Ostravě. Celý objekt je kontrolován prostřednictvím monitorů.
Datové centrum je umístěno v menší hale, kterou rozdělují vysoké řady skříní. Studený vzduch ochlazuje desítky paralelně zapojených procesorů. Pracuje tam zhruba stovka serverů, superpočítač jich ale bude mít i pět tisíc. To, co běžné počítače řeší desítky hodin, tedy superpočítač zvládne mnohem dříve.
„Když dojde k přerušení napájení z venku, myslím tím z rozvodné sítě ČEZu, tak nejdříve funguje bateriový provoz a po nějakých pěti minutách se startují dieselagregáty. Startují se vždycky oba dva,“ vysvětluje Karel Stýblo, jak bude superpočítač napájen v případě nouze.
Dieselagregáty mohou při přerušení proudu udržet v provozu objemnou síť počítačových jednotek po dobu desítek hodin.
Nejdůležitější je ale bezpečnost serverů. IT firma stejně jako budoucí superpočítač musí stát mimo záplavové zóny a letové koridory. Vhodný pozemek se nachází poblíž Vysoké školy báňské – Technické univerzity.
Ostravský superpočítač má patřit k těm největším v Evropě
„Kdybychom ho teďka postavili, tak bychom ho měli největší v celé Evropě. Nicméně protože ty věci stárnou, to znamená, tak jak jsme to naprojektovali, tak v době, kdy to postavíme, tedy řekněme v tom roce 2014 a definitivně 2015, tak vlastně budeme někde mezi řekněme 50 až 100 místy žebříčku největších superpočítačů ve světě. Ale myslím, že v té Evropě budeme někde na takovém dvanáctém patnáctém místě,“ říká rektor Ivo Vondrák.
Nejvíce superpočítačů mají Spojené státy americké, v jednotkách procent se o ně dělí také Velká Británie, Německo a Francie a v posledních letech do nich investuje také Čína. Za nejrychlejší umělou inteligenci se dnes považuje počítačový systém v Japonsku.
Superpočítače slouží například pro výzkum genomu nebo pro různé simulace, například jaderného výbuchu nebo předpovědi počasí. Výkonné stroje posouvají vědu do hlubin vesmíru a nahlížejí i do mikrosvěta chemie a biologie. Slouží ale také praktickým věcem, jako je firemní a průmyslový výzkum.
„Primárně chceme vlastně jaksi nabídnout služby těm aplikovaným vědám, které pěstujeme. Podpora informační společnosti, kdy se zabýváme věcmi jako je modelování povodní, sledování predikce dopravy, vývoj znečištění, ale pak je to samozřejmě i třeba oblast řekněme podpory průmyslu, protože vlastně průmysl dneska potřebuje simulovat, počítat různé typy součástek, hledat v podstatě optimální tvary,“ dodává Vondrák.
Superpočítač bude součástí ostravského Centra excelence v oblasti výzkumu informačních technologií. Za necelé dvě miliardy z evropských fondů se na projektu podílejí čtyři vysoké školy v Ostravě, Opavě a Brně a jeden akademický ústav.
