Očkování i globální oteplování. Veřejnost ovlivňují minoritní názory v médiích, vysvětluje vědec Bauer
Proti koronaviru se v České republice nechalo očkovat méně lidí než v řadě jiných zemí, míra proočkovanosti se zastavila na necelých 65 procentech. Část odpůrců argumentovala i tím, že v postoji k očkování nejsou lékaři jednotní. Nová studie český výzkumníků otištěná v prestižním časopise Nature ale dokládá, že tomu tak nebylo. „Více lidí by se nechalo naočkovat, pokud by znali skutečné názory lékařů,“ tvrdí Michal Bauer z pracoviště CERGE-EI.
Z dotazníkového šetření uskutečněného ve spolupráci s Českou lékařskou komorou, kterého se zúčastnilo téměř 10 tisíc lékařů, vyplynulo, že vakcíně věří 90 procent z nich. Autoři studie zároveň nechali dvě tisícovky respondentů odhadovat, kolik procent doktorů věří vakcínám a kolik se chce nechat naočkovat.
„Lidé měli velmi špatnou představu o tom, co si lékaři myslí. Podhodnocovali jejich podporu očkování, v průměru si mysleli, že okolo 60 procent doktorů se plánuje očkovat a věří vakcínám. Veřejnost si myslela, že existuje názorová rozpolcenost mezi lékaři, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo,“ konstatuje.
A důvod? Podle Bauera je za tím způsob, jakým média informují o kontroverzních tématech ve společnosti.
„Často ty nejkontrastnější názorové proudy dostávají podobný prostor v médiích. Kdy jedna skupina odborníků zdůrazňovala vysokou efektivitu očkování, ale zároveň jsme mohli slyšet řadu skeptických hlasů, které zdůrazňovali rychlost testování vakcíny nebo nežádoucí vedlejší účinky.“
V médiích by se prý proto měly různorodé názory zasazovat do širšího kontextu a uvádět informaci, do jaké míry jsou rozšířené, aby ji konzumenti zpráv mohli vzít v potaz.
Jak totiž ukázala třetí část studie, pokud lidé dostali informaci, že očkování podporuje 90 procent lékařů, relativně více se jich samo nechalo naočkovat – jejich proočkovanost byla zhruba o 4 procentní body vyšší.
Mají argumenty smysl?
Podle Bauera by se mělo zvýšit úsilí sbírat data o rozšířenosti názorů v případě fundamentálních společenských otázek a tuto informaci následně uvádět i v médiích, přinejmenším v těch veřejnoprávních.
„Může se to vyplatit, protože tato váhavost lidí potom vede k nižší podpoře a nižší schopnosti společnosti čelit výzvám,“ zdůrazňuje také vědec Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Paxlovid v Česku ještě nebude. Ministerstvo se na dodávkách léku proti covidu-19 nedohodlo s Pfizerem
Číst článek
Nejde totiž jen o problematiku očkování proti koronaviru, ale i o další otázky, které polarizují společnost. „Že si společnost myslí, že existuje větší názorová polarizace, než je ve skutečnost, je typ problému, o kterém se mluví třeba v souvislosti s klimatickou změnou,“ uvádí ekonom.
Přestože v otázkách klimatu je názor odborníků jednoznačný, v debatách stále vystupuje celá řada politiku, kteří ho zpochybňují.
„Tento typ politiků v těch debatách, možná aby byly zajímavější a přitažlivější, dostává velmi silný prostor. Lidé si pak mohou myslet, že jak názor odborníků, tak názor politiků je poměrně běžný,“ dodává.
„Často dochází k určité skepsi, že racionální argumenty vlastně nemají žádný smysl. My ukazujeme, že je poměrně velká skupina, u které smysl mají,“ uzavírá Bauer s tím, že například v případě očkování existuje celá řada možností, jak proočkovanost zvýšit.
Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus Jana Bumby.
