Vymýcením toxoplazmózy bychom ušetřili přes 20 procent nákladů na zdravotnictví, tvrdí parazitolog
Jaroslav Flegr patři mezi přední české evoluční biology a parazitology. Řadu svých výzkumů podkládá vlastní zkušeností. Momentálně se věnuje především výzkumu toxoplazmózy. Jejím vymýcením bychom ušetřili přes 20 procent nákladů na zdravotnictví, říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
„Mnoho biologických vlastností nám neslouží k tomu, abychom se měli dobře, ale našim genům, aby se přenesly do další generace v co největším počtu kopií,“ popisuje evoluční biolog Jaroslav Flegr v pořadu Osobnost Plus.
Dlouhodobě se zabývá výzkumem parazita Toxoplasma gondii, který mění chování lidí.
„Nejnápadnější jsou změny v psychice. Napadený muž je podezřívavější, žena zase naopak důvěřivější. Muž nerad respektuje společenské normy, včetně například pravidel silničního provozu. Rozdíly jsou ale i v inteligenci nebo v reakčních časech,“ vyjmenovává.
Existuje akutní a latentní toxoplazmóza. Ta první, jak Flegr přiznává, ho prý příliš nebaví. Medikamenty ji zastavují, vyléčit se ale nedá. Nakažený člověk zůstane nakaženým do konce života, což je fáze latentní toxoplazmózy. Právě ta mění chování lidí. A její projevy jsou brány vědeckou obcí stále vážněji.
„Když víme, že toxoplazmóza třikrát zvýší pravděpodobnost dopravní nehody, tak se dá spočítat, že na celém světě zemře jen kvůli tomu půl milionu lidí,“ poznamenává Flegr.
Dále vysvětluje, že podle výzkumu jeho týmu jsou lidé nakažení latentní toxoplazmózou mnohem náchylnější k nemocem, včetně takových jako je infarkt nebo rakovina.
„Výskyt toxoplazmózy v jednotlivých evropských zemích vysvětlí 23 procent celkové nemocnosti. Takže s vymýcením toxoplazmózy bychom patrně ušetřili přes 20 procent nákladů na zdravotnictví,“ uzavírá téma.
