Oficiální povolení bojovat na Ukrajině má 132 Čechů, o abolici žádný z dobrovolníků nepožádal

Po ruské invazi na Ukrajinu se na pomoc napadené zemi vydali také zahraniční dobrovolníci. Jenže Čechům službu v cizí armádě zakazuje zákon. Kdo chce Ukrajině pomoci se zbraní v ruce, musí mít buď výjimku od českého prezidenta, nebo jej požádat o abolici. Beztrestnost formou abolice českým bojovníkům přislíbili bývalý prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS). Jak zjistil iROZHLAS.cz, nikdo o ni dosud nepožádal.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský voják

Kolik českých dobrovolníků na Ukrajině působí, není jasné. České Vojenské zpravodajství počty nekomentuje. | Foto: Latin America News Agency | Zdroj: Reuters

Za 14 měsíců trvání ruské invaze na Ukrajinu dostalo výjimku ke službě v ukrajinské armádě 132 Čechů. Všechny je udělil ještě bývalý prezident Miloš Zeman.

„V médiích byl omylem uveden počet 133 na základě chybného započítání jedné osoby dvakrát,“ upřesnil pro iROZHLAS.cz Jakub Tomek z odboru komunikace Úřadu vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) k těmto výjimkám připojil také svůj podpis.

Zelenskyj po jednání se šéfem NATO naléhal na přizvání Ukrajiny do Aliance. Bude se to řešit v létě

Číst článek

Prezident Petr Pavel, který je v úřadu necelé dva měsíce, žádnou výjimku ještě nepodepsal.

„Zatím (prezident Pavel) neobdržel žádnou žádost o souhlas,“ sdělila serveru iROZHLAS.cz prezidentova mluvčí Markéta Řeháková.

Žádosti zájemců, kteří si přejí vstoupit do cizí, v tomto případě ukrajinské armády, sbírá ministerstvo obrany. Do druhého dubnového týdne takovou žádost podle mluvčího ministerstva obrany Jiřího Táborského odeslalo pět set Čechů.

Po konzultaci s ministerstvy zahraničních věcí a vnitra vybrané žádosti putují jako návrh ke schválení prezidentovi.

Výjimka je nutná proto, že Čechům službu v cizích ozbrojených silách, pokud nejde o ozbrojené síly Severoatlantické aliance (NATO) nebo pokud nemají občanství příslušného státu, zakazuje zákon.

Nula žádostí

Kromě toho se loni na začátku března tehdejší prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS) shodli, že „dobrovolníkům, kteří pomohou bránit Ukrajinu, zajistí beztrestnost abolicí“.

Abolice znamená, že kvůli spáchání určitého trestného činu, v tomto případě služby v cizí armádě bez získání příslušné výjimky, nebude zahájeno trestní stíhání, případně bude zastaveno. Uděluje ji prezident a musí ji spolupodepsat předseda vlády.

Jak serveru iROZHLAS.cz potvrdila Řeháková a Tomek, abolice nebyla udělena ani jedna, a to z toho důvodu, že o ni žádný z českých dobrovolníků účastnících se bojů na ukrajinské straně nepožádal.

Ukrajinští uprchlíci nahlásili desítky válečných zločinů. Pomáhá jim online dotazník české policie

Číst článek

„Žádná žádost o abolici týkající se dobrovolníků na Ukrajině k dnešnímu dni (20. dubna 2023) nepřišla,“ upřesnil Tomek z Úřadu vlády.

Kolik českých dobrovolníků na Ukrajině působí, není jasné. České Vojenské zpravodajství počty nekomentuje.

Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze pro server iROZHLAS.cz uvedl, že jeho úřad „dozoruje vazební trestní stíhání jedné fyzické osoby pro spáchání přečinu služby v cizích ozbrojených silách“.

Pro zahraniční dobrovolníky vznikla už loni 27. února v rámci ukrajinské armády mezinárodní legie. První týdny po začátku invaze ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že obdržel 20 tisíc přihlášek od cizinců, kteří si přáli pomoci Ukrajině se zbraní v ruce.

Není ale zřejmé, kolik přihlášených následně na Ukrajinu skutečně dorazilo. O rok později podle odhadů amerických médií na Ukrajině působí tisíc až tři tisíce zahraničních dobrovolníků.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme